Stanislav Přibyl zve po krádeži lebky sv. Zdislavy k pouti do Jablonného

Když jsem se kdysi v hodinách dějepisu a náboženství učil o pronásledování křesťanů, měl jsem před očima starověký Řím, Koloseum a krvelačné císaře.. Žil jsem v blahém přesvědčení, že to nejhorší má lidstvo dávno za sebou a dnes jsme přece pokročilá, civilizovaná společnost. Jenže když se podíváte na tvrdá globální data, zjistíte mrazivou věc: ti antičtí císaři byli proti dnešnímu masovému měřítku pronásledování vlastně ještě beránci.

Více než dvě třetiny lidí na celé planetě dnes čelí útlaku a těžkostem jen proto, čemu věří nebo jak jim velí jejich svědomí. U nás to mívá povětšinou jemnější tvář – občasný posměšek u oběda, předsudek v práci nebo pocit, že by věřící člověk raději neměl nikde moc vyčnívat. O pár tisíc kilometrů dál však lidem jde každodenně o holý život. A my se nemůžeme tvářit, že se nás to netýká, jen proto, že máme to obrovské štěstí a žijeme v bezpečí a svobodě.

Ale stejně - setkali jste se někdy vy sami – ať už ve škole, v zaměstnání nebo mezi známými – s nepochopením, posměchem či předsudky kvůli své víře nebo svědomí? Jak jste na to reagovali? Napište mi do komentářů, velmi rád si vaše zkušenosti přečtu.

Připojte se prosím k Červené středě! Ať už tichou modlitbou, zapálenou svíčkou, účastí na pražské konferenci o náboženské svobodě nebo návštěvou některého z mnoha míst v naší republice, kde se akce Červené středy pořádají.
.
Pokud vám tato myšlenka dává smysl, podpořte prosím video lajkem, sdílejte ho mezi své přátele a nezapomeňte kliknout na tlačítko Odebírat, aby vám neunikla další zamyšlení. Žehnám vám a pamatuji na vás v modlitbě!