Podobně jako zvony, tak i varhany patří k posvěceným předmětům, které dotváří slavení liturgie. Hra na ně se stává hodnotným kulturně-estetickým zážitkem i pro nevěřícího návštěvníka kostela.
Při slavení liturgie je důležitý hudební doprovod. Ten je (měl by být) nejčastěji zajišťován varhanami, které byly za tím účelem v kostele instalovány a ve většině případů byly též požehnány (posvěceny). Litoměřická diecéze je velmi bohatá na odkaz celé řady vynikajících varhanářů, kteří zde působili. Podobně jako kostely samotné, tak i většina překrásných a umělecky nesmírně hodnotných nástrojů, které v naší diecézi máme, je ve stavu tristním.

Varhany jako takové jsou jedinečným dílem a výsledkem lidského tvoření. Z nástroje, kterému se říká „královský“ by měly vycházet tóny ušlechtilé, uchu lahodící a ducha povznášející. Tvůrce varhan tedy musí mít především vytříbenou zvukovou a hudební představivost, aby dokázal nástroj disponovat a naintonovat tak, aby měl jasnou a osobitou zvukovou „tvář“. Neexistují totiž dvoje stejné varhany – každé jsou unikátem a originálem a varhanáři, které považujeme za skutečné umělce, dokázali svým nástrojům vtisknout nezaměnitelný zvukový charakter, podle něhož je v mnoha případech autorství nástroje dokonce identifikovatelné.
Varhanář musel dokonale ovládat práci se dřevem, ale i s kovem a musel být schopným konstruktérem. Jsou nástroje krásné po zvukové stránce, ale po stránce technické a řemeslné jsou spíše podprůměrné. Stejně tak je ale tomu naopak – známe řemeslně a technicky výborně zvládnuté nástroje, jejichž zvuk nás však příliš „nedojímá“… A v neposlední řadě mají být varhany krásné i na pohled co se týče architektonického a výtvarného řešení průčelí (prospektu). Především barokní varhanáři vyjadřovali kompozicí varhanního průčelí i danou symboliku (počet píšťalových věží, počet píšťal v jednotlivých věžích, figurální výzdoba a podobně).
Varhany jsou nedílnou součástí kostelního mobiliáře a liturgického prostoru – a jak napsal prof. Václav Němec ve své slavné knize „Pražské varhany“ z roku 1944: „Varhany ať jsou vždy důstojným protějškem oltáře“.
Vzácných varhan, které by si zasloužily záchranu a péči je v litoměřické diecézi trojmístný počet. Je jasné, že není možné zachránit všechny, ale pokusme se společně věnovat péči a pozornost těm nejvzácnějším, jejichž zánik by byl nevratnou škodou. Proto upřímně děkujeme každému, kdo se rozhodne záchranu našich památných varhan podpořit finančním darem na účet číslo: 1002148329/0800
Na rozhraní Českého ráje, Podkrkonoší a Jizerských hor se nachází obec Bozkov s nově restaurovanými varhanami. Putujte s námi k dalšímu nově obnovenému varhannímu skvostu s diecézním organologem Radkem Rejškem a varhaníkem Václavem Uhlířem.
Na nově zrekonstruované moderní varhany v Jablonci nad Nisou zahrál varhaník Vladimír Roubal a představil tak jejich zvukový potenciál.
Putujte s námi za dalšími krásnými varhanami litoměřické diecéze.Sedmý díl nás zavede do Března u Chomutova, do kostela, který fungoval jako skladiště a kde byly varhany v dezolátním stavu. Vypadalo to, že se už nikdy neozvou. O tom, jak se varhany podařilo zachránit, promluví Radek Rejšek a na překrásný barokní nástroj zahraje Přemysl Kšica.
Zajímavý příběh o varhanách, jejich odcizených píšťalách a následnou částečnou rekonstrukcí, nás zavede do kostela sv. Václava v Třebívlicích. Pořadem provází diecézní organolog Radek Rejšek.
O tom, co je vše nutné provést při rekonstrukci varhan v kostele sv. Jiljí v Křinci, si v tomto dílu vypráví diecézní organolog Radek Rejšek s varhanářem Ing. Martinem Poláčkem a to nejen na křineckém kůru, ale i v jeho dílně.
Kostel sv. Jiljí v Bezdězu ukrývá pozoruhodné varhany od Johanna Gottlieba Tamitia, který na našem území postavil velmi málo nástrojů. O historii obce, kostela a o samotných varhanách hovoří a pořadem provází Radek Rejšek, diecézní organolog.
Ve třetím díle se dostáváme na Nymbursko do obce Rožďalovice, která má historii až ve XIII. století a v místním kostele sv. Havla se nacházejí pozoruhodné varhany, od nichž ale není známý jejich autor...
Druhá část dokumentárního cyklu věnovaného památným varhanám Diecéze litoměřické nás zavede do obce Holany, kde se seznámíme s místní obcí, okolím a historickými barokními varhanami v kostele sv. Maří Magdalény, a podíváme se také do nedaleké obce Zahrádky.
V prvním dílu nového dokumentárního cyklu jsme se vydali do kostela Panny Marie Vítězné v Řepíně, kde se na kůru nachází velmi zajímavé varhany od Josefa Predigera z Albrechtic.
Za Vaši finanční pomoc, kterou podpoříte záchranu varhan v litoměřické diecézi, předem děkujeme.
Číslo účtu: 2111822567/2700

31. 10. 2026
Vzpomínáte si na ten pocit před nejtěžší zkouškou v životě? Sedíte na chodbě, před vámi už všichni vyletěli a vám buší srdce až v krku. Umírání a strach ze smrti jsou tomu v něčem hodně podobné. Provází je obrovská nejistota, kdy a jak to přijde, ale zároveň jedna neúprosná jistota: pohřební rubáš nemá kapsy. Všechno, co jsme nashromáždili, a všechny věci, kterými jsme se obklopili, tady jednou necháme.
Když se dnes podívám do zrcadla, vnitřně se pořád cítím jako čerstvý pětadvacetiletý absolvent. Jenže v občance mám pětapadesát. To znamená, že tu delší polovinu pozemského života mám dost možná za sebou. Co s tím? Máme se třást strachem, nebo to zkrátka vzít třeba jako nějaké další stěhování?
V dnešním videu se s vámi chci podělit o to, proč je víra ve vzkříšení a věčný život naprosto přirozená věc zakódovaná v každém z nás a proč bychom si – podle mých oblíbených Cimrmanů – měli aspoň na ty pohřby zase začít chodit.
Jak prožíváte dušičkový čas vy? Je pro vás návštěva hřbitova spíš tichou samotou a vzpomínáním, nebo příležitostí sejít se s rodinou? A chodíte ještě na pohřby svých známých? Napište mi své zkušenosti do komentářů, rád si je přečtu.
Pokud vám toto zamyšlení přineslo do duše trochu pokoje a naděje, budu moc vděčný za odběr kanálu, lajk i sdílení mezi vaše blízké. Pamatuji na vás i vaše zesnulé v modlitbě. Sám se chystám uctít památku zesnulých na Vyšehradě – a pokud se tam potkáme, budu moc rád.
Požehnané dny!
9.00–10.00
kostel Všech svatých, Litoměřice
Hlavním celebrantem a kazatelem bude P. Roman Czudek, generální sekretář ČBK.
11.00–12.00
Kostel Všech svatých, Kunratice
Římskokatolická farnost Frýdlant v Čechách zve farníky i širokou veřejnost na Poutní mši k svátku Všech svatých a vzpomínku na zemřelé. V neděli 1. listopadu od 11:00 hodin v kostele Všech svatých v Kunraticích.
15.00–20.00
kostel sv. Alžběty Uherské, Zeyerovo náměstí, Teplice
Využijte příležitosti, kdy bude kostel sv. Alžběty v Teplicích otevřen všem, a přijďte vzpomenout na blízké, zapálit svíčku, poděkovat, či se jen ztišit.
15.00–18.30
Kostel Povýšení sv. Kříže, Děčín
Farnost Děčín 1 srdečně zve ke vzpomínce a modlitbě za ty kteří nás předešli svým životem v kostele Povýšení sv. Kříže a to 1. listopadu od 15 hodin.
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX