Podobně jako zvony, tak i varhany patří k posvěceným předmětům, které dotváří slavení liturgie. Hra na ně se stává hodnotným kulturně-estetickým zážitkem i pro nevěřícího návštěvníka kostela.
Při slavení liturgie je důležitý hudební doprovod. Ten je (měl by být) nejčastěji zajišťován varhanami, které byly za tím účelem v kostele instalovány a ve většině případů byly též požehnány (posvěceny). Litoměřická diecéze je velmi bohatá na odkaz celé řady vynikajících varhanářů, kteří zde působili. Podobně jako kostely samotné, tak i většina překrásných a umělecky nesmírně hodnotných nástrojů, které v naší diecézi máme, je ve stavu tristním.

Varhany jako takové jsou jedinečným dílem a výsledkem lidského tvoření. Z nástroje, kterému se říká „královský“ by měly vycházet tóny ušlechtilé, uchu lahodící a ducha povznášející. Tvůrce varhan tedy musí mít především vytříbenou zvukovou a hudební představivost, aby dokázal nástroj disponovat a naintonovat tak, aby měl jasnou a osobitou zvukovou „tvář“. Neexistují totiž dvoje stejné varhany – každé jsou unikátem a originálem a varhanáři, které považujeme za skutečné umělce, dokázali svým nástrojům vtisknout nezaměnitelný zvukový charakter, podle něhož je v mnoha případech autorství nástroje dokonce identifikovatelné.
Varhanář musel dokonale ovládat práci se dřevem, ale i s kovem a musel být schopným konstruktérem. Jsou nástroje krásné po zvukové stránce, ale po stránce technické a řemeslné jsou spíše podprůměrné. Stejně tak je ale tomu naopak – známe řemeslně a technicky výborně zvládnuté nástroje, jejichž zvuk nás však příliš „nedojímá“… A v neposlední řadě mají být varhany krásné i na pohled co se týče architektonického a výtvarného řešení průčelí (prospektu). Především barokní varhanáři vyjadřovali kompozicí varhanního průčelí i danou symboliku (počet píšťalových věží, počet píšťal v jednotlivých věžích, figurální výzdoba a podobně).
Varhany jsou nedílnou součástí kostelního mobiliáře a liturgického prostoru – a jak napsal prof. Václav Němec ve své slavné knize „Pražské varhany“ z roku 1944: „Varhany ať jsou vždy důstojným protějškem oltáře“.
Vzácných varhan, které by si zasloužily záchranu a péči je v litoměřické diecézi trojmístný počet. Je jasné, že není možné zachránit všechny, ale pokusme se společně věnovat péči a pozornost těm nejvzácnějším, jejichž zánik by byl nevratnou škodou. Proto upřímně děkujeme každému, kdo se rozhodne záchranu našich památných varhan podpořit finančním darem na účet číslo: 1002148329/0800
Na rozhraní Českého ráje, Podkrkonoší a Jizerských hor se nachází obec Bozkov s nově restaurovanými varhanami. Putujte s námi k dalšímu nově obnovenému varhannímu skvostu s diecézním organologem Radkem Rejškem a varhaníkem Václavem Uhlířem.
Na nově zrekonstruované moderní varhany v Jablonci nad Nisou zahrál varhaník Vladimír Roubal a představil tak jejich zvukový potenciál.
Putujte s námi za dalšími krásnými varhanami litoměřické diecéze.Sedmý díl nás zavede do Března u Chomutova, do kostela, který fungoval jako skladiště a kde byly varhany v dezolátním stavu. Vypadalo to, že se už nikdy neozvou. O tom, jak se varhany podařilo zachránit, promluví Radek Rejšek a na překrásný barokní nástroj zahraje Přemysl Kšica.
Zajímavý příběh o varhanách, jejich odcizených píšťalách a následnou částečnou rekonstrukcí, nás zavede do kostela sv. Václava v Třebívlicích. Pořadem provází diecézní organolog Radek Rejšek.
O tom, co je vše nutné provést při rekonstrukci varhan v kostele sv. Jiljí v Křinci, si v tomto dílu vypráví diecézní organolog Radek Rejšek s varhanářem Ing. Martinem Poláčkem a to nejen na křineckém kůru, ale i v jeho dílně.
Kostel sv. Jiljí v Bezdězu ukrývá pozoruhodné varhany od Johanna Gottlieba Tamitia, který na našem území postavil velmi málo nástrojů. O historii obce, kostela a o samotných varhanách hovoří a pořadem provází Radek Rejšek, diecézní organolog.
Ve třetím díle se dostáváme na Nymbursko do obce Rožďalovice, která má historii až ve XIII. století a v místním kostele sv. Havla se nacházejí pozoruhodné varhany, od nichž ale není známý jejich autor...
Druhá část dokumentárního cyklu věnovaného památným varhanám Diecéze litoměřické nás zavede do obce Holany, kde se seznámíme s místní obcí, okolím a historickými barokními varhanami v kostele sv. Maří Magdalény, a podíváme se také do nedaleké obce Zahrádky.
V prvním dílu nového dokumentárního cyklu jsme se vydali do kostela Panny Marie Vítězné v Řepíně, kde se na kůru nachází velmi zajímavé varhany od Josefa Predigera z Albrechtic.
Za Vaši finanční pomoc, kterou podpoříte záchranu varhan v litoměřické diecézi, předem děkujeme.
Číslo účtu: 2111822567/2700

6. 8. 2026
Určitě to znáte ze života: zažijete něco tak neuvěřitelně krásného a silného, že byste ten okamžik nejraději zastavili a zůstali v něm navždy. Přesně to se stalo apoštolům Petrovi, Jakubovi a Janovi, když s Ježíšem vystoupili na horu Tabor a uviděli ho v plné Boží slávě. Petr chtěl hned stavět stany a nikam neodejít. Ježíš je ale vzal a šel s nimi zpátky dolů – do běžné reality.
V dnešním videu se s vámi chci zamyslet nad svátkem Proměnění Páně. Proč Bůh stvořil svět tak, že v něm nemůžeme žít v neustálém vytržení, a proč jsou pro nás obyčejné všední dny stejně důležité jako velké svátky?
📌 O čem v dnešním videu mluvím?
Dvě různé hory: Kontrast mezi horou Tábor (kde se Ježíš ukazuje ve slávě) a Olivovou horou (kde prožívá lidskou úzkost a potí krev).
Ježíšova „občanka“: Proč se vedle něj objevují právě Mojžíš s Eliášem a co to znamená pro nás.
Symfonie života: Proč se v klasické hudbě střídají rychlé a pomalé věty a co by se stalo, kdyby náš život byl jen neustálý „bigbeat“.
Krása všednosti: Jak najít výjimečnost a hluboký smysl v úplně obyčejném denním koloběhu.
„Ježíš nás na té hoře nenechal. Šel s námi dolů do běžného života, protože my lidé nejsme schopni unést trvalou záři – to je vyhrazeno až pro nebe. My potřebujeme jen malé ochutnávky, abychom věděli, že to za to stojí.“
💬 Zapojte se do diskuse!
Máte ve svém životě místa nebo okamžiky, kdy se cítíte tak dobře, že byste nejraději „postavili stany“ a zůstali tam? A jak se vám daří objevovat krásu v běžných všedních dnech? Napište mi do komentářů, velmi rád si vaše myšlenky přečtu!
11.00–12.00
kostel Nanebevzetí Panny Marie, Libořice
Farnost Liběšice, spolek LiboBells a obec Libořice zvou na slavnostní odhalení a požehnání zvonu smíření sv. Jana Nepomuckého. Program započne v 11.00, v 12.00 pak odslouží mši sv. s požehnáním zvonu apoštolský administrátor litoměřické diecéze a arcibiskup pražský Mons. Stanislav Přibyl. Hudebně mši doprovodí Josef Pospíšil s kapelou.
13.00–16.00
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Solci
Ve vzácném, v posledních desetiletích postupně opraveném gotickém kostele Nanebevzetí Panny Marie v Solci u Mnichova Hradiště se bude v sobotu 15. srpna konat XXXVI. Obnovená pouť v Solci. Kostel bude pro veřejnost otevřený od 13.00, ve 14.30 modlitba Svatého Růžence, v 15.00 poutní mše svatá (celebruje P. Pavel Mach, děkan v Mnichově Hradišti). Plakátek (*.docx).
18.00–20.00
Kostel sv. Máří Magdaleny, Krásná Lípa
Účinkují - Martin Maxmilián Kaiser- varhany, Edita Adlerová- mezzosoprán.
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX