V měsíci září zve arcibiskup Stanislav Přibyl (apoštolský administrátor litoměřické diecéze) k modlitbě za smíření mezi Čechy a Němci do biskupského města. Bohoslužba Roku smíření se uskuteční 19. září ve 14. hodin u Krematoria Richard. Ve 14.00 začne bohoslužba slova přímo u Krematoria Richard, které vyrostlo v závěru 2. světové války nedaleko nacistické podzemní továrny pod vrchem Radobýl. Modlitby povede arcibiskup Stanislav Přibyl. Naváže na ně krátké putování na městský hřbitov, ke kříži, který stojí v jeho centru.. Účast přislíbil zástupce německé ambasády Martin Schmidt, který spolu se Stanislavem Přibylem a věřícími putoval na modlitební shromáždění a mši svatou v březnu do Rovenska pod Troskami.Společně s Ackermann GemeindeK zářijové bohoslužbě v rámci Roku smíření se připojí také členové Sdružení Ackermann Gemeinde, kteří přijedou do Litoměřic oslavit 80. výročí vzniku spolku.. Ackermann‑Gemeinde je německý krajanský katolický spolek zaměřený na česko‑německé smíření, založený roku 1946 Němci po odsunu z tehdejšího Československa. Podporuje dialog mezi oběma národy, pořádá setkání, konference, poutě a vzdělávací projekty. Dlouhodobě spolupracuje s českými partnery, zejména v tématech historické paměti, poválečného násilí, obnovy vztahů a křesťanské práce pro mír.Historické ohlédnutíMěsto Litoměřice i jeho okolí zanechalo v česko-německém sousedství i v konfliktech hlubokou stopu. Zásadní zlom přinesla do soužití obyvatelstva dvojího jazyka v roce 1938 mnichovská dohoda, na jejímž základě byly Litoměřice obsazeny německou armádou a přičleněny k hitlerovské Třetí říši. „Nedobrovolně muselo z města odejít více než 5000 českých obyvatel. Divoký odsun v prvních týdnech po skončení války pak zasáhl Němce, kteří museli během pár hodin opustit své domovy. Do konce srpna 1945 muselo odejít z Litoměřic kolem 14 000 Němců a z celého okresu dalších asi 30 000,“ uvádí Jaroslav Šebek z Historického ústavu České akademie věd.. Připomíná také výstavbu rozsáhlé podzemní továrny Richard, která byla určena pro válečný průmysl. Na jaře 1944 vznikl v blízkosti tohoto objektu pobočný tábor koncentračního tábora Flossenbürg. Odhaduje se, že jím prošlo kolem 18 000 vězňů (z toho asi 700 žen) z mnoha evropských zemí, přičemž zde zemřelo kolem 4500 vězňů.     . Dějiny Litoměřic se protínaly také s nedalekým Terezínem, jenž se stal symbolem nacistického genocidního násilí proti židovskému obyvatelstvu a rozsáhlé perzekuce proti politickým a ideovým odpůrcům. Po válce se pak Malá pevnost stala místem internace zatčených Němců.. Jaroslav Šebek v souvislosti s Rokem smíření vyzdvihuje postavu biskupa Antona Webera, který stanul v čele diecéze v roce 1931. „V době sílící nacionalizace byl příkladem snah o překonání národnostních příkopů a hledání cest k vzájemnému porozumění. Vyzýval k tomu, aby se každý kněz naučil oběma jazykům, jak češtině, tak němčině, aby jednak mohl dobře zpovídat, ale také učit a vychovávat ve škole,“ popisuje historik. I přes nacistické omezování se během války snažil věnovat pastoraci českého obyvatelstva. I on měl být navzdory tomu zařazen do tzv. divokého odsunu a jen zásah českých věřících tomu zabránil. „Po válce na biskupský úřad rezignoval a v těchto zářijových dnech uplynulo 78 let od jeho smrti a v Roce smíření, který inicioval Stanislav Přibyl, jeden z jeho nástupců na litoměřickém stolci, je dobré vzpomenout i jeho životní příběh a peripetie,“ upozorňuje Šebek.. Plakátek - Bohoslužba roku smíření v Litoměřicích (*.pdf). Hisotrický medailon Jaroslava Šebka z Historického ústavu České akademie věd (*.docx).

Nový školní rok odstartoval 1. září také na církevních školách, jejichž zřizovatelem je Biskupství litoměřické. Do Gymnázia Varnsdorf a nedalekého Schrödingerova institutu v Jiříkově jej přijel zahájit delegát ad omnia P. Radek Jurnečka. Na Gymnáziu Varnsdorf si první školní den připomínali výročí. První studenti této „školy na hranici“ nastoupili právě před třiceti lety. Letos tam školní rok zahájil spolu se studenty, rodiči, pedagogy a starostou Janem Šimkem delegát ad omnia P. Radek Jurnečka. Nejdříve navštívil maturitní ročník. Budoucí maturanty povzbudil s žertem. „Když máme maturitu my dva s panem ředitelem Jiřím Jakoubkem, tak ji určitě uděláte taky,“ podotkl P. Jurnečka. Ani ředitel se nezdržel vtipu a vyjádřil naději, že „se s nimi příští září neuvidí zas“. Radek Jurnečka pak pozdravil primány a jejich rodiče v aule školy. Popřál jim, aby pro ně osm let strávených na gymnáziu nebylo jen školní povinností, ale také obdobím i místem přijetí. „Proto se snažíme zřizovat a mít menší školy s rodinnou atmosférou. Můžete se tu nejen učit vědomostem a znalostem, ale také spoustu užitečných dovedností pro život,“ uvedl.Na návštěvě v Schrödingerově institutuDelegát ad omnia P. Radek Jurnečka pak zastoupil apoštolského administrátora litoměřické diecéze, arcibiskupa Stanislava Přibyla, také při tradičním zahájení „nové sezóny“ ve volnočasovém středisku Schrödingerův institut v nedalekém Jiříkově. Zaměstnancům i dětem, kterým toto zařízení zřízené litoměřickým biskupstvím slouží, přál přívětivé a radostné prostředí, které pro ně bude nejen příjemné, ale také je bude formovat. Schrödingerův institut v Jiříkově je církevní školské zařízení, které funguje jako velké středisko volného času pro celý Šluknovský výběžek. Nabízí desítky kroužků, akademií, táborů a vzdělávacích programů – od sportu přes hudbu až po výtvarné a komunitní aktivity. Institut vychází z modelu „Promise Academy“ a pomáhá dětem v regionu, kde jsou vzdělávací i kulturní možnosti často omezené. Kromě volnočasových aktivit se věnuje i sociální práci, podpoře rodin a prevenci rizikového chování.Gymnázium, mateřská i základní škola v BohosudověStudenti gymnázia v Bohosudově se shromáždili na letošní první školní hodinu v tamní bazilice Panny Marie Bolestné. Hovořil k nim ředitel Jakub Wiedner, který je povzbudil slovy, že „není důležité být první, ale doběhnout do cíle“. Na jáhna Jiřího Breue, který studenty nabádal, aby dobře využili čas, který je na gymnáziu čeká, navázal P. Pavel Hudousek, který zde spolu s ním vykonává službu školního kaplana. „Čekají na vás nejen úkoly, vědomosti a zkušenosti, ale také přátelství. Někdy radost a veselí vystřídají i těžké chvíle. My křesťané věříme, že na obavy nejsme sami a obojí můžeme svěřit Bohu,“ řekl P. Hudousek. Připomněl, že úkolem školního kaplana je také se za žáky, studenty a učitele modlit – a když o to žádali učedníci Ježíše, tak je naučil modlitbě Otče náš. Ten se pak také společně pomodlili. „Přeji vám, aby pro vás nový školní rok nebyl jen o výkonech, ale abyste každý objevil něco nového a zůstali sami sebou. K tomu vám vyprošuji dobro, prosím Boha, aby byl s vámi a žehnám vám,“ uzavřel P. Hudousek. Biskupství litoměřické je také zřizovatelem Základní školy svaté Zdislavy v Jablonci nad Nisou (úplná ZŠ s rozšířenou výukou jazyků) a v Litoměřicích je malým dětem k dispozici Mateřská škola sv. Zdislavy.  Snímky Jiří Nývlt a Gymnázium Bohosudov.