V pořadí desátá bohoslužba Roku smíření v litoměřické diecézi se uskuteční v České Kamenici. S modlitbou za smíření mezi Čechy a Němci zavítá do kostela sv. Jakuba staršího arcibiskup Stanislav Přibyl 17. října. Od 10.00 zde bude sloužit mši svatou. Nedaleko České Kamenice, v lokalitě Rabštejn, která se nachází asi tři kilometry od města, vznikla v roce 1943 továrna pro vojenskou výrobu nacistického Německa a později dokonce pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. „Kvůli obavám z bombardování začalo s budováním podzemního provozu, kvůli čemuž bylo do okolních pracovních táborů svezeno až 4000 osob. V roce 1944 zde začali nacisté využívat vězně k ražbě štol a pro výrobu. Celkem táborem za necelý rok prošlo na 1500 osob takřka z celé Evropy, z nichž přinejmenším 60 zemřelo,“ popisuje archivář litoměřického biskupství Martin Barus.Msta, divoký odsun a sebevraždyPo osvobození města v květnu 1945 následovalo zastřelení velitele tábora Oskara Junga, zabití Franze Beitlicha-Hilbauera, majitele kamenolomů, v nichž řada nuceně nasazených pracovala, i obklíčení a zapálení domu majitele cihelny Eichhorna, který se uvnitř domu zastřelil s celou rodinou. V polovině června se pak v České Kamenici usídlila vojenská jednotka „Zemského odboru bezpečnostního“ pod velením Viléma Dovary, který 20. června zorganizoval první „divoký“ odsun místních obyvatel. V červenci následovaly ještě tři další. „Pod tlakem těchto okolností spáchalo během léta 26 místních obyvatel sebevraždu. Zároveň byl znovu využit areál rabštejnského koncentračního tábora, kam byli umisťováni váleční zajatci, němečtí uprchlíci a mnozí původní místní obyvatelé. Vedle nich ale i Češi, kteří se Dovarovi znelíbili,“ popisuje poválečné dění Martin Barus. Vězni byli nuceni k těžké práci, podrobeni šikaně a násilnému chování ze strany dozorců i vedoucích jednotlivých vězeňských oddílů z řad samotných vězňů. Jak uvádí archivář, nechvalně proslul zejména Helmut Kuhn, který byl za své činy po odsunu do Německa v roce 1950 odsouzen na doživotí. Celkově je doloženo 93 úmrtí vězňů. „Na Dovarovo počínání, zejména na násilí a krádeže z opuštěných německých obydlí, si stěžoval předseda českokamenického národního výboru Karel Caidler. Nenašel však žádnou podporu a byl naopak s dalšími členy Místního národního výboru sesazen z funkce, internován a mučen. Státní správa pak do České Kamenice dosadila správního komisaře Adolfa Charouse, velitele místního ,partyzánského‘ oddílu, který již předtím spolupracoval s Dovarou. Oba zavedli ve městě tvrdou diktaturu, která p ostihla původní německé i nově příchozí české obyvatelstvo,“ přibližuje Martin Barus. Tento stav trval až do počátku roku 1946, kdy byl Charous sesazen a vyloučen z KSČ. Následně byl vyšetřován, ale soudní přelíčení nebylo po komunistickém převzetí moci zahájeno. Vilém Dovara byl sice odsouzen na pět měsíců odnětí svobody, ale po únoru 1948 rehabilitován a stal se důstojníkem komunistické Státní bezpečnosti. Násilí a bezpráví mělo tedy v České Kamenici řadu podob – oběťmi se postupně stali váleční zajatci, nuceně nasazení a vězni koncentračního tábora. Následně pak jejich věznitelé, místní němečtí občané a v rámci diktatury samozvaných místních vládců dokonce i mnozí čeští novousedlíci. Smutnou kulisou tohoto násilí byl koncentrační a později internační tábor Rabštejn, který je dodnes významným pietním místem regionu. Plakátek - Bohoslužba Roku smíření v České kamenici (*.pdf).

Začala distribuce třetího vydání Zdislavy, čtvrtletníku litoměřické diecéze. K přečtení už je také v elektronické podobě zde na webu. Čtyři reportáže přibližují bohoslužby Roku smíření, který Stanislav Přibyl navzdory svému jmenování pražským arcibiskupem doprovází svou přítomností, jak slíbil. Ve Zdislavě naleznete také historické medailony jednotlivých míst, které přibližují násilí a rány, které si během války i po ní způsobili Češi a Němci. Zdislava přináší také ohlédnutí za Diecézní poutí rodin v Jablonném v Podještědí i tamní promluvu arcibiskupa Stanislava Přibyla. Diecézní časopis mapuje i další aktivity apoštolského administrátora na severu Čech během uplynulých čtyř měsíců při dalších příležitostech a událostech jako jsou návštěvy farností, udělování svátostí, žehnání zvonů i slavnost svěcení obnovených a dostavěných varhan v Oseku. Čtenáři v časopisu naleznou také rozhovor s velitelem českolipské policie Petrem Rajtem o pátrání po lebce sv. Zdislavy, článek o archeologických nálezech na litoměřickém Dómském náměstí.  Představuje se nová vedoucí Diecézního centra pro rodinu Monika Marková a za padesáti lety u varhan ve Filipově se ohlíží tamní regenschori Jiří Chlum. Stanislav Přibyl avizuje také druhý ročník „dušičkové“ akce Zapal svíčku! Bohoslovec Matouš Marek připravil k této příležitosti pro zájemce text bohoslužby slova a Alice Macková z Teplic duchovní zamyšlení. Architekt Richard Cibik představuje velkou rekonstrukci katedrály sv. Štěpána, která má začít v příštích týdnech. Archivář litoměřického biskupství Martin Barus připravil vzpomínku na biskupa Josefa Koukla při příležitosti jeho 100. nedožitých narozenin. Na šedesáti čtyřech stranách naleznou čtenáři také zprávy a reportáže z dění ve farnostech a společenstvích na území litoměřické diecéze. Časopis je v elektronické verzi na webu, jeho tištěnou podobu lze objednat na e-mailu nyvlt@dltm.cz, k mání je i v řadě kostelů na severu Čech. Objednávky předplatného přijímá jménem vydavatele firma SEND Předplatné, spol.s r.o..