Ústecký masakr, tedy poválečné vraždění německého obyvatelstva v Ústí nad Labem, připomene letos v rámci Roku smíření v litoměřické diecézi vedle pietního aktu u pomníku v Krásném Březně a ekumenické modlitby na železničním mostě také bohoslužba v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Collegium Bohemicum nabízí také možnost komentované prohlídky výstavy Naši Němci v Oblastním muzeu. Do Ústí nad Labem se při té příležitosti vypraví i apoštolský administrátor litoměřické diecéze, arcibiskup Stanislav Přibyl. Ústecké vraždění 31. července 1945 odstartovala exploze miničního skladu. „Nikdo už patrně nezjistí, zda šlo o nešťastnou náhodu či úmysl. Objevovaly se v té souvislosti rovněž zprávy, že výbuchy byly inscenovány s cílem prosadit odsun Němců. Ať tak či onak: byla to tragédie. Exploze poškodily továrnu, na místě zůstalo 28 mrtvých a řada dalších dělníků byla zraněna. Uvádí se 39 osob těžce a 200 osob lehce," popisuje historik Michal Pehr z Ústavu pro studium totalitních režimů. Z výbuchů byli obviňováni místní Němci, respektive Wehrwolfové, tedy nacistické polovojenské jednotky, které měly na konci války vést partyzánský odpor proti postupujícím spojencům. „Nikdo si nedával práci s hledáním opravdových viníků," pokračuje v líčení Michal Pehr a dodává: „Tragédie vyvolala přímo davovou psychózu. Na několika místech ve městě začali bít, týrat a střílet Němce. Revoluční gardy, náhodní kolemjdoucí ale i vojáci - jak českoslovenští, tak sovětští - se v tu chvíli zapojovali do běsnění jako smyslů zbavení. Podle vzpomínek svědků to však až na malé výjimky nebyli čeští starousedlíci, kteří v Ústí prožili válku."  Na mostě Edvarda Beneše, před nádražím (ale i na dalších místech) docházelo k děsivým scénám pouličních masakrů, které měly potrestat domnělé strůjce výbuchu. Nevinní lidé německé národnosti byli házeni do Labe z mostu. Jedna z pozdější zpráv to popsala slovy, že Němci byli: „biti, ubíjeni klacky, stříleni, pobíjeni bodáky nebo shazováni do Labe“. „Přesný počet obětí tohoto masakru není jistý. Zpravidla se uvádí v rozmezí 50 až 100 osob. Nikdo za toto bezpráví nebyl později potrestán. Poválečné vyšetřování směřovalo do ztracena a celá událost se stala tabu," vysvětluje historik. Tehdejší události popsala loni při pietním aktu jedna z pamětnic, Brigitta Gottmann. „Bylo to děsivé a nikdo netušil, kam až to může zajít. Moje babička v nářcích prchala z města. Tenkrát nám dětem říkali, že se sem zase vrátíme. Do tohoto krásného údolí Labe se vracím posledních třicet let a jsem vděčná, že to je možné,“ uvedla.Setkání v den výročí masakru – 31. července – se účastní zástupci rodáků německé národnosti a jejich potomků, tak i představitelé spolků a veřejného života.  Od jedenácté dopoledne je možné shlédnout při komentované prohlídce (v češtině i němčině) výstavu Naši Němci. Jedná se o stálou expozici v Oblastním muzeu Ústí nad Labem, kterou připravilo Collegium Bohemicum.  Vzpomínková akce začne 31. července 2026 ve 14. hodin v ulici U cukrovaru u pamětní desky připomínající české a německé oběti výbuchu muničního skladu. U desky budou položeny květiny a proneseny krátké proslovy. Vzhledem k rekonstrukci mostu Dr. Edvarda Beneše se v 15. hodin sejdou účastníci pietního shromáždění na ústecké straně pěší části železničního mostu. Pietní akt bude pokračovat v místě, kde bude umístěna dočasná připomínka masakru a kopie původní pamětní desky, která je v současnosti uložena v Oblastním muzeu Ústí nad Labem. Vzpomínková akce bude zakončena modlitbou a společným symbolickým odhozením květin do proudu řeky Labe.  Po zakončení jsou účastníci zváni ke společnému setkání u kávy.  Program:11.00 komentovaná prohlídka výstavy Naši Němci (Oblastní muzeum Ústí nad Labem, pořádá Collegium Bohemicum)14.00 setkání u pomníku v Krásném Březně, přesun na železniční most15.00 ekumenická modlitba na mostě, poté setkání na faře18.00 mše svatá v arciděkanském kostele, hlavní celebrant arcibiskup Stanislav PřibylMěsto Ústí nad Labem zajistilo letos na akci je autobus k přesunu z Mírového náměstí (odjezd 13:50) k cukrovaru, následně převoz tímto autobusem přímo ke schodům na most a pak i odvoz zpět na náměstí. . Plakátek v češtině (*.pdf) Plakátek v němčině (*.pdf) Ohlédnutí historika Michala Pehra (*.docx). Snímky zachycují loňské setkání připomínající osmdesáté výročí Ústeckého masakru s modlitbou P. Martina Davídka a Radka Nováka. 

Letošní Pouť rodin litoměřické diecéze do Jablonného v Podještědí (29. srpna) bude mít novou podobu. Vedle mše svaté, kterou bude sloužit arcibiskup Stanislav Přibyl, chystají organizátoři společně s duchovní správou, dominikány a dominikánkami doprovodný program (nejen) pro rodiny. Diecézní pouť rodin litoměřické diecéze se letos uskuteční v samém závěru prázdnin – tedy 29. srpna. „Srdečně zvu všechny rodiny z celé diecéze i odjinud. Bude to skvělá příležitost poděkovat u sv. Zdislavy za léto a prosit o Boží požehnání do nového školního roku. Můžeme v Jablonném společně něco hezkého prožít a také se dozvědět,“ vzkazuje apoštolský administrátor diecéze, arcibiskup Stanislav Přibyl. Po mši svaté (začátek v 10.00) se chystá několik novinek.  Nejprve bude čas pro oběd formou pikniku. „V zahradě bude připravený oheň pro opékání buřtů a před bazilikou také stánek s drobným občerstvením,“ popisuje P. David Horáček, biskupský delegát pro pastoraci.   Po obědě přijde na řadu přednáška a beseda pro rodiče i prarodiče. Do Jablonného zavítá P. Pavel Pola s tématem „Když naše děti nežijí tak, jak jsme si představovali“. P. Pavel Pola je kněz, teolog, člen Řádu bosých karmelitánů a rektor kostela Pražského Jezulátka. Vede kurzy kontemplativní modlitby a věnuje se duchovnímu doprovázení. Jeho přednáška otevírá náročné téma, jak se vyrovnat se situací, kdy děti nebo vnoučata opouštějí cestu víry a vydávají se do života po jiných „stezkách“. Dospělí budou mít v té době čas i prostor, protože během přednášky bude pro děti v klášteře připravený samostatný program (podle věku a každá skupina s průvodcem). Celé rodiny se posléze mohou vypravit na poznávací stezku přírodou do Mokřad (asi 2,5 km) a získat malou odměnu za splnění všech úkolů. Celý program uzavřou v 16.00 chvály a závěrečné poutnické požehnání. „Pro ty, kdo by zůstali až do večera platí ještě pozvání dominikánů na nešpory, které začínají v 18 hodin,“ doplňuje P. Horáček. Sestry dominikánky nabízejí možnost pronajmout si pokoj v Poutním domě sv. Zdislavy a zůstat do druhého dne. Ještě mají k dispozici několik volných míst. Je proto nutné se co nejdříve ozvat na e-mail host.zdislava@op.cz. Plakátek (*.pdf).