Dubnovou bohoslužbu Roku smíření bude hostit cisterciácký klášter v Oseku v neděli 19. dubna. Do klášterního kostela zve k modlitbě a vytrvalému hledání smíření administrátor litoměřické diecéze, biskup Stanislav Přibyl. Bude už čtvrtá v pořadí. Bohoslužba připomene poválečný odsun německého obyvatelstva v Oseku a v Mariánských Radčicích. Začne v oseckém klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v 10.30. Mši svatou bude celebrovat administrátor litoměřické diecéze Stanislav Přibyl. V ambitu kláštera na ni pak naváže občerstvení připravené místní farností, dále výstava a přednáška s diskuzí germanisty Jana Kvapila z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem o roce 1946 v regionu. Ohlášena je účast poutníků ze sousedního Německa.Obnova vztahůRok smíření, který litoměřická diecéze letos prožívá, je výzvou k obnově vztahů – poničených druhou světovou válkou – násilím během ní i v následujících letech. Letos je to osmdesát let od odsunu německy hovořícího obyvatelstva. „Zveme věřící a všechny, komu leží téma hledání cest k sobě, odpuštění a smíření na srdci. Události, které ač jsou staré, stále stojí mezi námi. S tímto úmyslem se sejdeme k modlitbě při dvanácti bohoslužbách během celého roku,“ uvádí Stanislav Přibyl. Biskup Stanislav Přibyl opakovaně zdůrazňuje, že smíření není je především duchovní téma, ale také konkrétní postoj, který může proměnit atmosféru celého regionu. „Smíření je cesta, na kterou nás zve Kristus,“ připomíná, „a tato cesta vyžaduje odvahu, pravdivost a ochotu začít znovu.“ Podle biskupa je tento rok příležitostí „znovu objevit sílu odpuštění“ a učit se vidět druhé nikoli optikou minulých křivd, ale srdcem otevřeným pro budoucnost. Rok smíření proto je pozváním k uzdravení vztahů i historické paměti – tento rozměr akcentoval již dvakrát atašé německého velvyslanectví Rüdiger Heinrich. „Smíření začíná v srdci každého z nás. A když se promění srdce, promění se i vztahy, atmosféra společnosti a tvář církve,“ uzavírá Stanislav Přibyl. Přislíbil také opakovaně aktivní účast na všech dalších bohoslužbách Roku smíření, ač byl papežem jmenován pražským arcibiskupem. Konec války v klášteře v Oseku - historické ohlédnutí Hany Barusové, archivářky Státního oblastního archivu v Litoměřicích (*.docx). Plakátek v češtině (*.pdf). Plakátek v němčině (*.pdf) 

„Aby mohlo být vítání, musí být i loučení,“ pozdravil biskup Stanislav Přibyl zaplněnou katedrálu sv. Štěpána citátem z filmu Vratné lahve. V sobotu 18. dubna se s ním přišli rozloučit lidé z celé diecéze i představitelé veřejného života do katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích. V sobotu 25. dubna Stanislava Přibyla totiž oficiálně přivítají v čele pražské arcidiecéze. A litoměřickou diecézi pak čeká (neznámo kdy) další vítání: nového biskupa. „V podobné situaci loučení je i zde přítomný pan nucius. Také on odchází do nového působiště, za nelehkou službou na Haiti," přivítal na úvod bohoslužby papežského velvyslance.Nebojme seV kázání pak Stanislav Přibyl povzbuzoval v duchu evangelia „nebát se“: "Nebojme se toho, co se děje ve světě a co nás děsí, nebojme se církve, která se mění. Nebojme se výzev, které přicházejí. A nebojte se ani slabosti, ať už vlastní nebo slabosti církve, protože Kristus je Pánem nad rozbouřeným mořem i nad našimi slabostmi," povzbudil místní církev, od které odchází na svatovojtěšský stolec. Připojil také díky: „Přátelé, dnes neděkuji jen za uplynulý čas. Děkuji totiž současně za víru, která má budoucnost. Litoměřická diecéze má své poslání, svou krásu i své kříže. Ale především má Krista, který ji vede, a proto má budoucnost.“ Celá homilie je k dispozici zde.PoděkováníZávěr bohoslužby patřil poděkováním, které přednesli delegát ad omnia (dosavadní generální vikář) P. Radek Jurnečka, probošt kapituly P. Józef Szeliga, katedrální farář P. Jiří Hladík a za shromážděné starosty i za sebe samého promluvil hejtman libereckého kraje Martin Půta. Radek Jurnečka zkraje zažertoval s přáním, aby se Stanislavu Přibylovi dobře dařilo v Praze nebo i v Římě „Podle toho, kam až dojdeš,“ rozesmál katedrálu a dodal: „Díky za všechny radostné i bolestné okamžiky, které jsme spolu prožívali a nesli je spolu. A někdy jsi je musel nést sám,“ připomněl i nelehký úděl biskupské služby. „Přeji ti, abys zůstal svůj a dál rozvíjel všechna svoje obdarování od Hospodina,“ uzavřel Radek Jurnečka a poděkoval také odcházejícímu apoštolskému nunciovi za jeho návštěvy a péči v litoměřické diecézi. Probošt katedrální kapituly P. Józef Szeliga připomněl, že Stanislav Přibyl se s Litoměřicemi loučí už podruhé, prvně když odcházel ze služby generálního vikáře. „Dva roky tvé současné služby byly provázené velkým nasazením, oživil jsi diecézi duchovně i prakticky. Zůstane za tebou oprava tří kanovnických domů, rekonstrukce náměstí, připravovaná rekonstrukce katedrály a další projekty. V duchovní oblasti je to třeba fungující katechetické centrum, nebo tvé Biskupské chlebíčky, tedy videa, která sledují lidé, kteří do kostela ani nechodí,“ uvedl.   Farář dómské farnosti P. Jiří Hladík při svém děkování připomněl, že bylo patrné, že Stanislav Přibyl měl svou diecézi i biskupské město rád. „Ale Praha není opravdu tak daleko a jste metropolitou, takže budeme nadále spojení. Pro litoměřickou diecézi je to čest, že jste se stal arcibiskupem. Není to poprvé, kdy byl místní biskup jmenován na arcibiskupský stolec. První byl Vincenz Eduard Milde, který odešel až do Vídně. Přeji hodně Božího požehnání na přímluvu sv. Vojtěcha, který to tam v Praze také neměl jednoduché. Za vše veliké Pán Bůh zaplať,“ děkoval P. Hladík. Hejtman Martin Půta biskupa pozdravil nejen za Liberecký kraj, ale i za samosprávy. „Přišel jsem poděkovat za všechny, které jste posadili do VIP prostoru. Všichni jsme se tam cítili nepatřičně. Chci vyzdvihnout spolupráci v posledních letech. Mám velkou radost za každou spolupráci mezi církví, městy a občany, viditelně za opravené památky. Chci poděkovat za lidský přístup. Potkávám se s lidmi, kteří nechodí do kostela a často v souvislosti se setkáním s vámi mluvili o lidském slovu a skvělém zážitku. Přeju vám, aby to podobně fungovalo v Praze,“ popřál Stanislavu Přibylovi a v souvislosti s rozhovory, které biskup v poslední době poskytl, zdůraznil, že je správně, když se za církev ozývá směrem k lidem, kteří nemají dobré úmysly. „Církev by neměla mlčet,“ řekl a přešel do osobní roviny: „Děkuji ti Stanislave za všechny naše osobní rozhovory a za jeden impuls z poslední doby, který jsem od tebe dostal.“Nuncius: správcem litoměřické diecéze bude její dosavadní biskupZávěrečného slova se ujal nuncius Jude Thaddeus Okolo. Poděkoval biskupovi za službu v litoměřické diecézi a oznámil, že apoštolským administrátorem litoměřické diecéze jmenoval papež Lev XIV. jejího dosavadního biskupa a nově jmenovaného arcibiskupa pražského Stanislava Přibyla. „Před třemi lety, při hledání kandidátů na biskupský stolec v Litoměřicích, jsem provedl rozsáhlý a důkladný průzkum, abych se seznámil se situací v této krásné diecézi. Množství odpovědí odhalilo vedle mnoha pozitivních skutečností nemálo těžkostí,“ zdůraznil nuncius. Při předávání diecéze od něj pak Stanislav Přibyl podle nunciových slov obdržel „pokyny ohledně iniciativ a záležitostí, kterým měl věnovat hlavní pozornost i nedostatků, které bylo třeba napravit, a také priorit diecéze, kterými se měl zabývat“. „Mnoho z uvedených úkolů však zatím zůstává nesplněno a jmenování nástupce Stanislava Přibyla v Litoměřicích bude ještě nějakou dobu trvat,“ upozornil Jude Thaddeus Okolo. Prefekt Dikastéria pro biskupy, arcibiskup Filippo Iannone jej proto požádal, aby dal ve známost dekret, kterým Lev XIV. jmenuje od 25. dubna Stanislava Přibyla (po nástupu do úřadu arcibiskupa pražského) apoštolským administrátorem litoměřické diecéze. Ke stěhování biskupa do Prahy i ke svému na Haiti pronesl poznámku „To je život.“ Biskup pak mezi kněžími v sakristii v žertu prohlásil, že to bude nové heslo litoměřické diecéze. Na mši svatou navázala oslava na biskupství, kam Stanislav Přibyl pozval celé shromáždění na pohoštění a sklenku vína a také piva z Biskupského pivovaru U svatého Štěpána.