Druhá bohoslužba Roku smíření v litoměřické diecézi zaplnila v úterý 10. února kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mladé Boleslavi. Dvanáct duchovních katolických a nekatolických církví z města i okolí se shromáždilo v chrámu k modlitbě za smíření za válečné a poválečné násilí před 80 lety.  . Přijel nejen biskup Stanislav Přibyl, ale také patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta. Archivář litoměřického biskupství Martin Barus připomněl místní historické reálie války i prvních dnů po jejím konci: „Místní obyvatelstvo německé národnosti bylo postupně během května internováno. Doloženy jsou pak i různé přečiny, kterých se vůči němu dopouštěl člen tzv. Zajišťovacího oddílu Jiří Roubíček, který byl dokonce za své skutky stíhán, vyšetřován a krátce vězněn – propuštěn však byl v březnu 1947,“ uvedl v úvodu setkání.Pasivita se může vymstítPři bohoslužbě zaznělo evangelium O marnotratném synu a biskup na něj navázal ve své homilii. Upozornil na postoj staršího syna, který nazval „netečností spravedlivých“. Jsou to lidé, kteří podle svého vlastního úsudku jednají správně, což však lidstvo mnohokrát v historii přivedlo do neštěstí. „Může se nám vymstít pasivita typu ,co mě je do toho, já jsem se choval a chovám dobře ‘. I když nepociťujeme osobní vinu, je dobré jít spolu s mladším synem z podobenství až k těm vepřům z příběhu a uvědomit si, že jsme se vzdálili od Otce. Když hovoříme o historických křivdách, často se dostáváme do pozice toho staršího syna: vkrádá se nám do mysli, že se nás to netýká, jednáme správně, vždyť jsme nikomu nic neudělali,“ upozornil Stanislav Přibyl. Úkolem křesťanů však podle biskupa není jenom myslet na svoji cestu, na to, kde já jsem zhřešil, kde já jsem se ztratil, nevystačíme si s postojem ,já nemám žádnou vinu‘, ale je potřeba mít stále připravenou podanou ruku tomu druhému, usmířit i viny minulosti. „My se teď modlíme za ty všechny, kteří dostáli nějaké úhony v divokých letech války i po ní, ale kteří také spáchali hrůzné hříchy. Slyšeli jsme dramatické příběhy, které se odehrály v tomto kraji. Buďme poctiví, pravděpodobně každý z nás, kteří tu žijeme víme, že se nás to přece jen v našich rodinách nějak dotklo,“ připomněl biskup Stanislav Přibyl. Přítomné pak varoval, aby nenabyli falešného dojmu, že tento svět se poučil, že je vůči zlu imunní a že ,už se nám to nemůže stát‘. „Stačí nahlédnout do zpravodajství médií – na světě se stále odehrávají věci, které se děly tady před osmdesáti lety. Nedopusťme netečnost a utíkejme se k Bohu, který je milosrdný, aby nám dával novou šanci,“ vyzval biskup.  V Ježíši je smířeno všechno, co jestPatriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta připomněl náboženskou rozmanitost města, včetně skutečnosti, že se ve zdejších utrakvistických chrámech v minulosti kázalo i německy. K bolestné trhlině mezi Čechy a Němci podle jeho slov došlo až v čase druhé světové války a po ní. „Pohled hluboké křesťanské víry se dokáže vypořádávat s nepochopitelnými záležitostmi světa a jeho temnými stránkami. V Ježíši je smířeno všechno, co jest, jak píše apoštol Pavel Kolosanům. Je to naše společné vyznání naděje: Kristus je zdrojem smíření mezi církvemi i národy. Role církví a jejich představitelů není v ponoukání k nesnášenlivosti, ale naopak mají být hlasem pokojného řešení a hledání hojivé a obnovující moci Kristovy lásky. Smíření znamená, že pokoj a mír vstupuje do nás samých a přenáší se pak do vztahů,“ řekl Tomáš Butta a ocenil, že biskup Stanislav v této době „plné napětí neshod a konfliktu, přichází s biblickým poselstvím smíření“. „Je to hluboké a široké poselství, niterně duchovní a současně praktické, které se týká našeho každodenního života,“ poukázal patriarcha s tím, že to není nijak abstraktní nebo historické téma.Nejsme si již cizinciK bohoslužbě se připojil té atašé německého velvyslanectví Rüdiger Heinrich, který tlumočil pozdravy německého velvyslance Petera Matthiase Reusse a ve svém vystoupení nepřipomínal jen temnou kapitolu dějin Mladoboleslavska před osmdesáti lety a viny obou stran. „Jako křesťané víme, že dějiny nekončí Velkým pátkem. V poselství naší víry je síla obnovy,“ uvedl a připomněl, že tento princip se v kraji ukazuje zcela konkrétně. „Nejpozději od počátku 90. let minulého století začala nová pozitivní kapitola česko-německých dějin. Čas sbližování, který dnes nachází svůj další důležitý krok – smíření. Mladá Boleslav je dnes pozitivním symbolem naší společné síly: zdejší automobilka je významným příkladem hluboké provázanosti našich národů. Češi a Němci zde pracují ruku v ruce a vytváříme prosperující životní základ pro tisíce rodin. Tento průmyslový úspěch je viditelným důkazem toho, že z někdejšího rozdělení vyrostlo partnerství a přátelství založené na vzájemném respektu, uznání a úctě. Dnes, osm desetiletí po válce, můžeme s vděčností konstatovat: vztah mezi Němci a Čechy je tak srdečný jako snad nikdy předtím. Nejsme si již cizinci – jsme sousedé a přátelé ve společné Evropě, sjednoceni společným hodnotovým základem vycházejícím z víry, důvěry, naděje, odpuštění a lásky k bližnímu,“ povzbudil. Během bohoslužby zazněla také Modlitba smíření. Biskup Stanislav Přibyl vyzval přítomné, aby se jí modlili i v příštích dnech tohoto Roku smíření.  Místní i hostující ekumenické společenství duchovních pak pohostil místní duchovní správce P. Pavel Poláček na faře. Celá promluva Rüdigera Heinricha v češtině (*.docx).  Historický kontext Martina Baruse (*.docx).  Modlitba smíření (*.docx). Snímky jmn a Jana Chadimová / Člověk a Víra - kompletní galerie na stránkách tohoto společenství.   

Jmenováním dosavadního litoměřického biskupa Stanislava Přibyla pražským arcibiskupem a českým primasem, se uvolnil biskupský stolec v litoměřické diecézi. Nabízíme tři modlitby, kterými se mohou lidé (nejen v litoměřické diecézi) duchovně zapojit do procesu výběru nového biskupa pro diecézi na severu Čech. „Dovoluji si vás požádat, abychom se již nyní společně modlili za mého nástupce. Hledání vhodné osoby na úřad litoměřického biskupa není jen manažerská úloha apoštolského nuncia a Dikasteria pro biskupy, aby nakonec rozhodl Svatý otec, ale je to také duchovní proces,“ obrátil se na kněze, jáhny i věřící biskup Stanislav Přibyl, administrátor litoměřické diecéze.I.Bože, věčný pastýři, ty sám ustavičně řídíš a chráníš svou církev; vyslyš naše prosby a dej, ať se naším novým biskupem stane ten, kdo se ti líbí svatostí života a bude se o tvůj lid starat s apoštolskou horlivostí a láskou. Pošli nám, prosíme, takového pastýře, který zná své ovce a dává za ně svůj život. Ty sám, Pane, ukaž, koho sis vyvolil, aby nás jako náš nový biskup učil žít podle evangelia a ukazoval nám cestu k tobě. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.  II.Pane Ježíši Kriste, tys bděl na modlitbách celou noc, než jsi ze svých učedníků vybral apoštoly. Když pak oni měli doplnit svůj počet, opřeli se o Boží slovo a v modlitbě prosili tebe, znalce lidských srdcí, abys jim ukázal toho, kterého jsi vyvolil. Tímto povzbuzeni ti svěřujeme jmenování našeho nového biskupa a prosíme: veď mysl Svatého otce i všech, kteří nesou za tuto volbu odpovědnost. Dobrý Pastýři, dej nám takového pastýře, který se tobě líbí, který tě bude následovat, kamkoli půjdeš, a povede nás skrze tebe k Otci. Neboť ty jsi živ a vládneš na věky. Amen.  III.Bože, ty víš, jak je lidské myšlení nerozhodné a nejisté; na přímluvu Panny Marie, Matky tvého Syna, osvěcuj mysl Svatého otce a všech, kdo nesou odpovědnost za jmenování našeho nového biskupa: ať poznávají, co se ti líbí, a umí se správně rozhodnout.   Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen. V průběhu příštích dnů připraví biskupství kartičky s modlitbami pro farnosti a společenství v diecézi.    Snímek Zbyněk Šišpera / Člověk a Víra.