V pořadí desátá bohoslužba Roku smíření v litoměřické diecézi se uskuteční v České Kamenici. S modlitbou za smíření mezi Čechy a Němci zavítá do kostela sv. Jakuba staršího arcibiskup Stanislav Přibyl 17. října. Od 10.00 zde bude sloužit mši svatou. Nedaleko České Kamenice, v lokalitě Rabštejn, která se nachází asi tři kilometry od města, vznikla v roce 1943 továrna pro vojenskou výrobu nacistického Německa a později dokonce pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. „Kvůli obavám z bombardování začalo s budováním podzemního provozu, kvůli čemuž bylo do okolních pracovních táborů svezeno až 4000 osob. V roce 1944 zde začali nacisté využívat vězně k ražbě štol a pro výrobu. Celkem táborem za necelý rok prošlo na 1500 osob takřka z celé Evropy, z nichž přinejmenším 60 zemřelo,“ popisuje archivář litoměřického biskupství Martin Barus.Msta, divoký odsun a sebevraždyPo osvobození města v květnu 1945 následovalo zastřelení velitele tábora Oskara Junga, zabití Franze Beitlicha-Hilbauera, majitele kamenolomů, v nichž řada nuceně nasazených pracovala, i obklíčení a zapálení domu majitele cihelny Eichhorna, který se uvnitř domu zastřelil s celou rodinou. V polovině června se pak v České Kamenici usídlila vojenská jednotka „Zemského odboru bezpečnostního“ pod velením Viléma Dovary, který 20. června zorganizoval první „divoký“ odsun místních obyvatel. V červenci následovaly ještě tři další. „Pod tlakem těchto okolností spáchalo během léta 26 místních obyvatel sebevraždu. Zároveň byl znovu využit areál rabštejnského koncentračního tábora, kam byli umisťováni váleční zajatci, němečtí uprchlíci a mnozí původní místní obyvatelé. Vedle nich ale i Češi, kteří se Dovarovi znelíbili,“ popisuje poválečné dění Martin Barus. Vězni byli nuceni k těžké práci, podrobeni šikaně a násilnému chování ze strany dozorců i vedoucích jednotlivých vězeňských oddílů z řad samotných vězňů. Jak uvádí archivář, nechvalně proslul zejména Helmut Kuhn, který byl za své činy po odsunu do Německa v roce 1950 odsouzen na doživotí. Celkově je doloženo 93 úmrtí vězňů. „Na Dovarovo počínání, zejména na násilí a krádeže z opuštěných německých obydlí, si stěžoval předseda českokamenického národního výboru Karel Caidler. Nenašel však žádnou podporu a byl naopak s dalšími členy Místního národního výboru sesazen z funkce, internován a mučen. Státní správa pak do České Kamenice dosadila správního komisaře Adolfa Charouse, velitele místního ,partyzánského‘ oddílu, který již předtím spolupracoval s Dovarou. Oba zavedli ve městě tvrdou diktaturu, která p ostihla původní německé i nově příchozí české obyvatelstvo,“ přibližuje Martin Barus. Tento stav trval až do počátku roku 1946, kdy byl Charous sesazen a vyloučen z KSČ. Následně byl vyšetřován, ale soudní přelíčení nebylo po komunistickém převzetí moci zahájeno. Vilém Dovara byl sice odsouzen na pět měsíců odnětí svobody, ale po únoru 1948 rehabilitován a stal se důstojníkem komunistické Státní bezpečnosti. Násilí a bezpráví mělo tedy v České Kamenici řadu podob – oběťmi se postupně stali váleční zajatci, nuceně nasazení a vězni koncentračního tábora. Následně pak jejich věznitelé, místní němečtí občané a v rámci diktatury samozvaných místních vládců dokonce i mnozí čeští novousedlíci. Smutnou kulisou tohoto násilí byl koncentrační a později internační tábor Rabštejn, který je dodnes významným pietním místem regionu. Plakátek - Bohoslužba Roku smíření v České kamenici (*.pdf).

Apoštolský administrátor a Diecézní synodální tým zvou všechny věřící, laiky, kněze, jáhny, řeholníky i řeholnice na celodiecézní synodální setkání, které se uskuteční v sobotu 31. října od 10 hodin v litoměřickém Diecézním domě kardinála Trochty za účasti arcibiskupa Stanislava Přibyla. Litoměřická diecéze žije v období spojeném s očekáváním příchodu nového biskupa. „Právě nyní máme příležitost společně pojmenovat skutečnou situaci v našich farnostech, sdílet zkušenosti a hledat témata, která mohou být důležitými podněty pro jeho budoucí službu,“ popisuje diecézní koordinátor Synody o synodalitě jáhen Michal Olekšák. Synodální podněty z těchto setkání a diskusí se mají stát také podkladem pro připravovaný diecézní pastorační plán. „Abychom získali co nejvěrnější obraz naší diecéze, potřebujeme slyšet také vás,“ vysvětluje Olekšák. Jeho slova doplňuje Stanislav Přibyl: „Chci se společně s vámi zamyslet a slyšet, jak dnes litoměřická diecéze skutečně žije, co se v ní daří, co nás trápí a jakým směrem bychom se měli vydat nyní i s budoucím biskupem,“ říká arcibiskup. Jak dodává, cílem tohoto setkání není hodnotit druhé, ale vzájemně se povzbudit, naslouchat si a hledat, kam místní církev vede Duch Svatý. „Naše účast je také konkrétním vyjádřením toho, že nám na životě diecéze záleží a že jsme připraveni společně nést odpovědnost za její budoucnost,“ povzbuzuje Stanislav Přibyl. Účastníci se budou věnovat dvěma tematickým okruhům:Co nám dnes v životě naší diecéze dává naději a co nás naopak brzdí?Co konkrétně potřebujeme změnit, aby naše farnosti a diecéze byly místem, kde lidé chtějí být a mohou se aktivně zapojit? Členové jednotlivých farních společenství se mohou předem zamyslet také nad dalšími otázkami: Jak ve vaší farnosti fungují pastorační a ekonomická rada nebo jak připravujete jejich budoucí fungování? Jak se vaše farnost konkrétně zapojuje do života diecéze? Pěstujete vztahy s ostatními farnostmi a inspirujete se navzájem? Jak byste se vy osobně mohli více zapojit do života diecéze? K čemu cítíte povolání? Co by pomohlo k lepší informovanosti? Synodální tým bude také zajímat, zda se ve farnostech začalo něco proměňovat v duchu synodality, zejména ve vzájemném naslouchání, a jak se rozvíjí společná odpovědnost kněží a laiků za život farností i celé diecéze. Setkání začne společnou modlitbou s prosbou o vedení Duchem Svatým. Po úvodním slově a představení tématu, tedy toho, kde se nacházíme na společné synodální cestě, budou následovat rozhovory v menších skupinách. Každý dostane příležitost podělit se o své zkušenosti, radosti, starosti i konkrétní podněty ze života farností. Na závěr proběhne sdílení hlavních závěrů: co jsme během setkání slyšeli, co nás oslovilo a s jakými otázkami a podněty chceme dále pracovat. „Nemusíte mít připravený projev ani odpověď na všechny otázky. Stačí přijet s ochotou naslouchat, sdílet své zkušenosti a společně hledat další cestu. Čím více farností, kněží, laiků a dalších členů našich společenství se zapojí, tím věrnější obraz života naší diecéze budeme moci společně poznat. Přijeďte, abychom společně hledali, jak o naši diecézi pečovat a jak ji dále rozvíjet,“ zve diecézní koordinátor Synody o synodalitě Michal Olekšák. Plakátek ke zveřejnění ve farnosti (*.pdf).