Zprávy z diecéze

Jmenováním dosavadního litoměřického biskupa Stanislava Přibyla pražským arcibiskupem a českým primasem, se uvolnil biskupský stolec v litoměřické diecézi. Nabízíme tři modlitby, kterými se mohou lidé (nejen v litoměřické diecézi) duchovně zapojit do procesu výběru nového biskupa pro diecézi na severu Čech. „Dovoluji si vás požádat, abychom se již nyní společně modlili za mého nástupce. Hledání vhodné osoby na úřad litoměřického biskupa není jen manažerská úloha apoštolského nuncia a Dikasteria pro biskupy, aby nakonec rozhodl Svatý otec, ale je to také duchovní proces,“ obrátil se na kněze, jáhny i věřící biskup Stanislav Přibyl, administrátor litoměřické diecéze.I.Bože, věčný pastýři, ty sám ustavičně řídíš a chráníš svou církev; vyslyš naše prosby a dej, ať se naším novým biskupem stane ten, kdo se ti líbí svatostí života a bude se o tvůj lid starat s apoštolskou horlivostí a láskou. Pošli nám, prosíme, takového pastýře, který zná své ovce a dává za ně svůj život. Ty sám, Pane, ukaž, koho sis vyvolil, aby nás jako náš nový biskup učil žít podle evangelia a ukazoval nám cestu k tobě. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.  II.Pane Ježíši Kriste, tys bděl na modlitbách celou noc, než jsi ze svých učedníků vybral apoštoly. Když pak oni měli doplnit svůj počet, opřeli se o Boží slovo a v modlitbě prosili tebe, znalce lidských srdcí, abys jim ukázal toho, kterého jsi vyvolil. Tímto povzbuzeni ti svěřujeme jmenování našeho nového biskupa a prosíme: veď mysl Svatého otce i všech, kteří nesou za tuto volbu odpovědnost. Dobrý Pastýři, dej nám takového pastýře, který se tobě líbí, který tě bude následovat, kamkoli půjdeš, a povede nás skrze tebe k Otci. Neboť ty jsi živ a vládneš na věky. Amen.  III.Bože, ty víš, jak je lidské myšlení nerozhodné a nejisté; na přímluvu Panny Marie, Matky tvého Syna, osvěcuj mysl Svatého otce a všech, kdo nesou odpovědnost za jmenování našeho nového biskupa: ať poznávají, co se ti líbí, a umí se správně rozhodnout.   Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen. Kartičky s modlitbami pro farnosti a společenství v diecézi.   (Budou k dispozici vytištěné na biskupství.) Snímek Zbyněk Šišpera / Člověk a Víra.

Přihlašování pro letošní 18. ročník Noci kostelů je spuštěné! Biskup Stanislav Přibyl zve všechny organizátory, kteří jsou ochotní otevřít a zpřístupnit kostely, kaple, modlitebny a sbory, aby se zapojily do projektu Noc kostelů v litoměřické diecézi. Letos se koná 29. května. Farnosti, řeholní komunity i dobrovolníci v celé litoměřické diecézi se už nyní začínají připravovat na letošní Noc kostelů, která proběhne v pátek 29. května 2026. Diecézní koordinátor žádá všechny dobrovolníky, kteří se chtějí do Noci kostelů zapojit, aby své chrámy přihlásili.. Od 15. února je otevřeno přihlašování kostelů, kaplí a modliteben, které chtějí nabídnout svůj prostor návštěvníkům a stát se součástí této celostátní duchovní i kulturní události. „Srdečně zveme všechny, kteří chtějí v tento večer otevřít dveře kostelů a připravit program nebo se zapojit jako dobrovolníci, aby se do letošního ročníku přihlásili,“ povzbuzuje diecézní koordinátor Noci kostelů v litoměřické diecézi P. David Horáček. Přihlásit se lze přes elektronický formulář na této adrese https://www.nockostelu.cz/prihlaskakostely. Tématem letošního ročníku Noci kostelů je ODVAHA. Téma lze rozšířit o rozměr vzájemné podpory a povzbuzení. „Přemýšlíte-li o letošním programu, zamyslete se třeba i nad bohatstvím svého společenství a vyzdvihněte jej. Co je pro vás ve farnosti důležité? Co se vám daří? Máte nějaký nový projekt, nově založenou scholu, aktivitu, nebo investici - třeba do topení v kostele a jiných oprav? Zamyslete se, k čemu jste naposledy našli odvahu! Využijte Noc kostelů, abyste to představili návštěvníkům a lidem ve vaší obci,“ připomíná P. Horáček.   „Jsem vděčný všem, kdo jsou připraveni otevřít nejen dveře svých kostelů a kaplí, ale také svá srdce a pozvat sousedy. Společenství církve je součástí místních komunit a je hezké, když mohou lidé nejen nahlédnout za dveře chrámů, ale také se navzájem navštěvovat, přátelit a poznávat. Nabídněme tuto příležitost všude, kde je to alespoň trochu možné. Jsem vděčný všem dobrovolníkům, pořadatelům a organizátorům, kteří se jsou ochotní a připravení podílet na tomto programu. Prosím, přihlaste se, aby se nám podařilo tuto akci po všech stránkách dobře připravit,“ zve biskup Stanislav Přibyl.K přihlášení do Noci kostelů je třeba:  Respektovat cíle a teze Vytvořit a realizovat vlastní program (může být velmi jednoduchý - otevřít kostel nebo kapli, věnovat návštěvníkům svůj čas a pozvat, nabídnout materiály, které pro vás připravují organizátoři v litoměřické diecézi Duchovní správce vyplní a odešle elektronickou přihlášku do Noci kostelů.Po přihlášení obdrží editor uvedený v přihlášce přihlašovací údaje pro vkládání programu Noci kostelů 2026 a aktualizaci časů pravidelných bohoslužeb a informací o kostele. Při vyplňování přihlášky se jako jeden z kroků nabídne objednávka materiálů. Ty je potřeba zakliknout a vyplnit požadovaný počet. U všech materiálů je termín pro objednání prodloužený do 22. března. Důležité je se co nejdříve přihlásit. Pokud organizátoři nevyplní počty objednávaných materiálů hned při vytváření přihlášky, je stále do 22. března možné vše v klidu vyplnit v záložce materiály / materiály objednané / upravit objednávku. Co si můžete objednat z biskupství?Pro letošní rok jsou v litoměřické diecézi v nabídce tradičně zápalky, plakáty ve formátu A5, A4, A3, A2, pexeso, dále pro sběratele a ty, kteří obejdou více míst za jeden večer také karty na razítka (mají pohlednicový formát). Stejně jako v loňském roce je možné objednat i Kostelní noviny, barevný časopis formátu A4, který představuje život křesťanů na severu Čech. Letos přinese např. rozhovor s představitelkou sv. Zdislavy ve filmu V erbu lvice Milenou Steinmasslovou. Novinkou je pro letošní ročník možnost objednávat malé čokoládky a kusové mléčné karamelky s malým překvapením ve formě citátu na vnitřní straně obalu.  Materiály bude biskupství zajišťovat u výrobců v návaznosti na počty, které se nashromáždí z objednávek. „Přesto, že počítáme s určitou rezervou, nemůžeme garantovat těm, kteří nestihnou objednávat do 22. března, že jim dodáme vše, co by potřebovali,“ upřesňuje P. Horáček.  Pro případné dotazy je kontakt na něj e-mail nockostelu@dltm.cz.  Loňská Noc kostelů v České republice zaznamenala více než 460 000 návštěvnických vstupů v 1 868 kostelech. Nejvíce přihlášených kostelů měla loni pražská arcidiecéze – bylo jich 387. Litoměřická diecéze se o druhou a třetí příčku dělila s královéhradeckou – registrovala shodně 271 chrámů otevřených veřejnosti.. Noc kostelů nabídla široké veřejnosti v České republice poprvé v roce 2009 možnost navštívit kostely a modlitebny a poznat nejen jejich kulturní hodnotu, ale také se seznámit s křesťanstvím a životem místních komunit prostřednictvím hudby, výtvarného umění, divadelního představení, rozhovoru či prostého setkání.

Druhá bohoslužba Roku smíření v litoměřické diecézi zaplnila v úterý 10. února kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mladé Boleslavi. Dvanáct duchovních katolických a nekatolických církví z města i okolí se shromáždilo v chrámu k modlitbě za smíření za válečné a poválečné násilí před 80 lety.  . Přijel nejen biskup Stanislav Přibyl, ale také patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta. Archivář litoměřického biskupství Martin Barus připomněl místní historické reálie války i prvních dnů po jejím konci: „Místní obyvatelstvo německé národnosti bylo postupně během května internováno. Doloženy jsou pak i různé přečiny, kterých se vůči němu dopouštěl člen tzv. Zajišťovacího oddílu Jiří Roubíček, který byl dokonce za své skutky stíhán, vyšetřován a krátce vězněn – propuštěn však byl v březnu 1947,“ uvedl v úvodu setkání.Pasivita se může vymstítPři bohoslužbě zaznělo evangelium O marnotratném synu a biskup na něj navázal ve své homilii. Upozornil na postoj staršího syna, který nazval „netečností spravedlivých“. Jsou to lidé, kteří podle svého vlastního úsudku jednají správně, což však lidstvo mnohokrát v historii přivedlo do neštěstí. „Může se nám vymstít pasivita typu ,co mě je do toho, já jsem se choval a chovám dobře ‘. I když nepociťujeme osobní vinu, je dobré jít spolu s mladším synem z podobenství až k těm vepřům z příběhu a uvědomit si, že jsme se vzdálili od Otce. Když hovoříme o historických křivdách, často se dostáváme do pozice toho staršího syna: vkrádá se nám do mysli, že se nás to netýká, jednáme správně, vždyť jsme nikomu nic neudělali,“ upozornil Stanislav Přibyl. Úkolem křesťanů však podle biskupa není jenom myslet na svoji cestu, na to, kde já jsem zhřešil, kde já jsem se ztratil, nevystačíme si s postojem ,já nemám žádnou vinu‘, ale je potřeba mít stále připravenou podanou ruku tomu druhému, usmířit i viny minulosti. „My se teď modlíme za ty všechny, kteří dostáli nějaké úhony v divokých letech války i po ní, ale kteří také spáchali hrůzné hříchy. Slyšeli jsme dramatické příběhy, které se odehrály v tomto kraji. Buďme poctiví, pravděpodobně každý z nás, kteří tu žijeme víme, že se nás to přece jen v našich rodinách nějak dotklo,“ připomněl biskup Stanislav Přibyl. Přítomné pak varoval, aby nenabyli falešného dojmu, že tento svět se poučil, že je vůči zlu imunní a že ,už se nám to nemůže stát‘. „Stačí nahlédnout do zpravodajství médií – na světě se stále odehrávají věci, které se děly tady před osmdesáti lety. Nedopusťme netečnost a utíkejme se k Bohu, který je milosrdný, aby nám dával novou šanci,“ vyzval biskup.  V Ježíši je smířeno všechno, co jestPatriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta připomněl náboženskou rozmanitost města, včetně skutečnosti, že se ve zdejších utrakvistických chrámech v minulosti kázalo i německy. K bolestné trhlině mezi Čechy a Němci podle jeho slov došlo až v čase druhé světové války a po ní. „Pohled hluboké křesťanské víry se dokáže vypořádávat s nepochopitelnými záležitostmi světa a jeho temnými stránkami. V Ježíši je smířeno všechno, co jest, jak píše apoštol Pavel Kolosanům. Je to naše společné vyznání naděje: Kristus je zdrojem smíření mezi církvemi i národy. Role církví a jejich představitelů není v ponoukání k nesnášenlivosti, ale naopak mají být hlasem pokojného řešení a hledání hojivé a obnovující moci Kristovy lásky. Smíření znamená, že pokoj a mír vstupuje do nás samých a přenáší se pak do vztahů,“ řekl Tomáš Butta a ocenil, že biskup Stanislav v této době „plné napětí neshod a konfliktu, přichází s biblickým poselstvím smíření“. „Je to hluboké a široké poselství, niterně duchovní a současně praktické, které se týká našeho každodenního života,“ poukázal patriarcha s tím, že to není nijak abstraktní nebo historické téma.Nejsme si již cizinciK bohoslužbě se připojil té atašé německého velvyslanectví Rüdiger Heinrich, který tlumočil pozdravy německého velvyslance Petera Matthiase Reusse a ve svém vystoupení nepřipomínal jen temnou kapitolu dějin Mladoboleslavska před osmdesáti lety a viny obou stran. „Jako křesťané víme, že dějiny nekončí Velkým pátkem. V poselství naší víry je síla obnovy,“ uvedl a připomněl, že tento princip se v kraji ukazuje zcela konkrétně. „Nejpozději od počátku 90. let minulého století začala nová pozitivní kapitola česko-německých dějin. Čas sbližování, který dnes nachází svůj další důležitý krok – smíření. Mladá Boleslav je dnes pozitivním symbolem naší společné síly: zdejší automobilka je významným příkladem hluboké provázanosti našich národů. Češi a Němci zde pracují ruku v ruce a vytváříme prosperující životní základ pro tisíce rodin. Tento průmyslový úspěch je viditelným důkazem toho, že z někdejšího rozdělení vyrostlo partnerství a přátelství založené na vzájemném respektu, uznání a úctě. Dnes, osm desetiletí po válce, můžeme s vděčností konstatovat: vztah mezi Němci a Čechy je tak srdečný jako snad nikdy předtím. Nejsme si již cizinci – jsme sousedé a přátelé ve společné Evropě, sjednoceni společným hodnotovým základem vycházejícím z víry, důvěry, naděje, odpuštění a lásky k bližnímu,“ povzbudil. Během bohoslužby zazněla také Modlitba smíření. Biskup Stanislav Přibyl vyzval přítomné, aby se jí modlili i v příštích dnech tohoto Roku smíření.  Místní i hostující ekumenické společenství duchovních pak pohostil místní duchovní správce P. Pavel Poláček na faře. Celá promluva Rüdigera Heinricha v češtině (*.docx).  Historický kontext Martina Baruse (*.docx).  Modlitba smíření (*.docx). Snímky jmn a Jana Chadimová / Člověk a Víra - kompletní galerie na stránkách tohoto společenství.   

Jedenáctý ročník výtvarné soutěže V srdci paní Zdislavy je v plném proudu. Organizátoři nabízejí možnost dětem zúčastnit se s výtvarnými díly na téma Na cestě s paní Zdislavou. Uzávěrka soutěže je 15. března. Svatá Zdislava prožila polovinu svého pozemského života na Moravě (Brno, Křižanov) se svými rodiči a druhou polovinu jako manželka a matka v Jablonném na severu Čech. „Byla to pro ni jistě náročná změna. Z křesťanské a kulturní Moravy do divokých hvozdů severočeského pohraničí. Zvládla to a ještě vykonala mnoho dobrého,“ připomíná za organizátory Markéta Váchalová Vojtíšková a dodává: „Pak přišla ta druhá nebeská část života. Bůh odvolal Zdislavu z naší země, ještě jí nebylo ani 30 let. Duše Zdislavy pokračuje ve své cestě v nebi. Září tam radostí a láskou, která už je trvalá – věčná.“ Jak říká, sv. Zdislava může být velkou inspirací i v současnosti: „Můžeme ji pozvat, aby šla s námi kousek naší cesty a inspirovala nás k dobrému a láskyplnému životu. A co víc. Můžeme se i sami vydat za Zdislavou – na pouť do Jablonného, ke Zdislavině studánce, do baziliky a také na zámek Lemberk,“ zve Markéta Váchalová Vojtíšková. Co lze na obrázcích zachytit: Jak vypadala cesta svaté Zdislavy z Moravy do Jablonného a jak asi pokračovala z Jablonného do nebe a v nebi? Jak by mohlo vypadat naše putování za sv. Zdislavou?Záštitu nad 11. ročníkem soutěže převzaliMons. Stanislav Přibyl, administrátor litoměřické diecézeP. Lukáš Fošum OP, provinciál dominikánůJiří Rýdl, starosta města Jablonné v PodještědíDoporučení pro rodiče, učitele a vychovateleSeznamte se s příběhem svaté Zdislavy, popovídejte si o něm s dětmi a hledejte společně s nimi vhodné náměty k výtvarnému zpracování. Pokuste se dodržet zadané téma, komise k tomu při hodnocení přihlíží.Formát: čtvrtka, kreslící karton, papír / formát max. A3Technika: libovolná (malba, kresba, grafika, koláž, komiks atd.)Práci je nutné vzadu čitelně označit jménem, příjmením a věkem dítěte – což je důležité pro zařazení do správné kategorie. Dále funkční e-mailovou adresou na rodiče nebo učitele pro další komunikaci (organizátoři zasílají jednotlivě pozvání na vernisáž a vyhlášení výsledků, aby byli všichni včas informováni.) Výtvarné práce můžete lze do 15. 3. 2026 na adresu: Klášter dominikánů, ul. Klášterní 33, 471 25 Jablonné v Podještědí (obálku označte: V srdci paní Zdislavy) nebo je možné je přinést osobně. Výstava všech prací proběhne v ambitech kláštera dominikánů v Jablonném v Podještědí od 10. května do 15. července.. Vernisáž a slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční v neděli 10. května od 11:15 hodin. O vernisáži a vyhlášení výsledků budou organizátoři informovat na adresách a e-mailech přiložených k výtvarným dílům! Kategorie: 5 – 8 let, 9 – 12 let, 13 – 15 let. V každé kategorii budou oceněny tři výtvarné práce. Komise udělí také mnoho různých mimořádných ocenění, o kterých rozhodne až během hodnocení. Výherci získají diplom a zajímavé ceny (např. výtvarné potřeby, knihy, omalovánky, upomínkové předměty se zdislavskou tématikou, kalendáře, pexesa a jiné dárkové předměty). Informace lze sledovat také na facebookové stránce facebook.com/vsrdcipanizdislavy a také na https://www.zdislava.cz/akce/vytvarna-soutez/. „Pokud byste potřebovali více času na doručení obrázků k nám, neváhejte mě kontaktovat a domluvíme se individuálně,“ uzavírá Markéta Váchalová Vojtíšková. Snímky Jan Katzer.

Kácení čtyř jehličnanů naplánované v rámci revitalizace Dómského pahorku se odkládá. Obměna části dřevin (čtyř jehličnatých stromů) v tzv. biskupské zahradě se uskuteční teprve až se v korunách stromů nebude zdržovat kalous ušatý, který zde zimuje. Ve větvích jehličnanů za věží se podle zjištění odborníků i ochránců přírody nyní zdržuje kalous ušatý.   Kalous ušatý (Asio otus) je středně velký druh sovy z čeledi puštíkovitých hnědého a černého zbarvení s charakteristickým prodlouženým opeřením připomínajícím ušní boltce. Podle nich také dostal své jméno.  Kalous ušatý přednostně obývá okraje lesů v blízkosti otevřených krajin s nízkou vegetací, jako jsou pole nebo louky, vyskytuje se také v močálech, větších parcích, houštinách a skupinách jehličnatých stromů. V zimě se často stahuje blíže k lidským obydlím a může být proto zaznamenán i ve městech. "Jehličnaté stromy za věží katedrály využívají tito noční ptáci jako zimní úkryt," vysvětlil doc. Přemysl Krejčiřík, který má na starosti začínající projekt revitalizace Dómského pahorku. Podle oslovených odborníků pak kalousové obvykle v březnu odletí, přirozeně migrují do krajiny kvůli blízkosti potravy.  "Tyto jehličnaté stromy, které mu slouží za úkryt, samozřejmě zůstanou do doby, než bude kalous zase zpět ve svém hnízdišti. Teprve pak budeme žádat o pozdější kácení," zdůraznil Přemysl Krejčiřík.   Snímek wikipedie.

Letošní Tříkrálová sbírka překonala v litoměřické diecézi všechny dosavadní ročníky. Díky štědrosti dárců a nasazení desítek koordinátorů, stovek vedoucích skupinek a tisíců koledníků se podařilo vykoledovat celkem 5 258 417 korun. Po započtení online darů je to 5 574 244 Kč.  „V letošním roce se v litoměřické diecézi koledovalo do 1.218 pokladniček, což je o 101 více než v loňském roce. Vyšší počet pokladniček souvisel také s tím, že se letos koledovalo i v obcích, které v minulých letech do Tříkrálové sbírky nebyly zapojené,“ vysvětluje tisková mluvčí Diecézní charity Litoměřice Eva Hadašová. Více darů přinášeli koledníci ve většině Charit a farností. Nejvyšší pak byl jednoznačně u Charity Kadaň. „Rozdíl oproti loňskému roku je neuvěřitelných 167.805 Kč a jejich výtěžek ve výši 545.918Kč je více než chvályhodný,“ říká Hadašová. Dobrovolníci totiž vyrazili i do širšího okolí, do míst, kde se dříve nekoledovalo. „Letošní koledování bylo jiné než v předchozích letech – živé, láskyplné, otevřené, upřímné, srdečné, mimořádně radostné a mnohými požehnané,“ sdílí své pocity Denisa Svobodová, ředitelka Charity Kadaň. „Chci poděkovat všem, kteří se Tříkrálové sbírky účastnili. Na prvním místě dárcům, kteří přispěli do pokladniček králů a pomáhají tak Charitě ve službě potřebným lidem. Děkuji také všem organizátorům a v neposlední řadě našim králům, koledníkům, kteří museli snášet nikoliv tíhu dne a horka, ale tíhu dne a zimy. Jsem nadšený z toho, kolik se jim letos podařilo vybrat, kolik radosti přitom rozdali. Stále se přesvědčuji, že naše diecéze není nějaký kamenolom, jak se o ní říká, ale kvetoucí zahrada,“ vzkazuje biskup Stanislav Přibyl, administrátor litoměřické diecéze. Tříkrálová sbírka proběhla již tradičně na začátku ledna, který byl letos opravdu mrazivý a bohatý na sněhovou nadílku. Přesto do ulic měst a obcí vyrazily tisíce dobrovolníků z řad škol, spolků, farností a Charit. „Jejich úsměv, zpěv a poselství novoročního požehnání se opět setkaly s mimořádnou odezvou. Mockrát děkujeme každému, kdo se do sbírky zapojil. Velmi si vážíme Vašeho volného času a energie, kterou jste Charitě a její Tříkrálové sbírce darovali. Mé upřímné poděkování patří rovněž dárcům, bez nichž bychom tuto sbírku a následnou pomoc potřebným nemohli realizovat. Jsme Vám ze srdce vděční,“ děkuje Adéla Švecová, ředitelka Diecézní charity Litoměřice.  Tříkrálová sbírka je transparentní. Její rozdělení je řízeno pravidly, která jsou veřejně dostupná a každý záměr musí být vždy předem schválený tříkrálovou komisí. Vybrané prostředky tak budou z větší části využity na pomoc seniorům, nemocným, rodinám v tíživé situaci a dalším, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci. Část výtěžku tradičně poputuje také na pomoc do zahraničí, konkrétně do Mongolska, kde Diecézní charita Litoměřice podporuje rozvoj dětí a mládeže z chudých rodin na okraji Ulánbátaru. Další část bude použita na podporu nových projektů a služeb a zároveň finanční prostředky použije litoměřická diecézní Charita v případě mimořádných událostí lokálního rozsahu. Díky štědré podpoře dárců bude moci podpořit také Charity v celé diecézi, které mohou čelit nečekané krizové situaci, např. živelní pohromě, havárii apod. „Ačkoli se zdá, že je Tříkrálová sbírka již ukončena a není možné do ní přispívat, opak je pravdou. Na webových stránkách www.trikralovasbirka.cz je možné přispět libovolnou finanční částkou prostřednictím Online koledy celoročně,“ informuje Alena Talácko Černá, diecézní koordinátorka Tříkrálové sbírky. Snímky Diecézní charita Litoměřice.

Biskup Stanislav Přibyl zve ke druhému modlitebnímu setkání Roku smíření. Tentokrát se uskuteční v Mladé Boleslavi v tamním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Ekumenická bohoslužba, kterou povede biskup Stanislav Přibyl je připravena na 10. února v 18.00. Mezi přítomné dorazí k modlitbě také patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta. Účast přislíbili i místní duchovní řeckokatolické církve a nekatolických křesťanských společenství a církví. Na závěr promluví zástupce německé ambasády, atašé Rüdiger Heinrich, který oslovil věřící už při lednovém setkání Roku smíření během pouti ve Filipově.   „Srdečně zvu všechny, komu leží na srdci téma smíření, hojení ran a hledání pokoje, jak jsme to začali u Panny Marie Filipovské. Budeme opět prosit za vztahy mezi oběma národy a připomínat si nejen hrůzy války, ale také poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Tentokrát i se sestrami a bratry z jiných církví,“ připomněl biskup Stanislav Přibyl. Mladá Boleslav - za války i po ní Historik a archivář litoměřického Martin Barus připravil krátký přehled o válečných a poválečných událostech ve městě a okolí. . V Mladé Boleslavi se krutá doba 2. světové války projevila v mnoha rovinách, jak bychom se snad u vnitrozemského českého města ani nenadáli. Za mnohé hovoří, že zde sídlila venkovní služebna gestapa. Už v červnu 1940 bylo z mladoboleslavského hradu vytvořeno internační středisko (někdy se též užívá termín shromaždiště) pro Židy z Mladé Boleslavi, Bělé pod Bezdězem, Debře a Bakova nad Jizerou. Dalších dva a půl roku žilo v rozlehlých a chladných prostorách hradu přes 200 lidí. Ve dnech 13. a 16. ledna 1943 odtud byly vypraveny dva transporty do Terezína, do nichž byli zařazeni také Židé z širšího okolí od Jičína po Mělník. Celkem bylo takto odvezeno 1 043 osob, z nichž jen 48 přežilo. Ačkoliv obecně vnímáme 9. květen 1945 jako den osvobození, v Mladé Boleslavi má zcela jiné souvislosti. Ve snaze zabránit jednotkám německé armády v dalším ústupu bombardovalo sovětské letectvo právě v tento první den míru řadu měst a dopravních uzlů v Čechách. Mladá Boleslav byla jednou z nejvíce poškozených lokalit – zničeno bylo 32 domů, více jak 500 jich bylo poškozeno a o život přišlo přes 450 lidí. Z toho bylo 145 Čechů a přibližně 300 osob německé národnosti – jednalo se jak o příslušníky německé armády, tak povětšinou uprchlíky z východních oblastí ohrožených frontou. Mezi oběťmi se také uvádí několik dalších osob jiných národností. Shodou okolností byl svědkem náletu také litoměřický biskup Anton Alois Weber, který v převratných květnových dnech vizitoval farnosti na Mladoboleslavsku a uděloval zde biřmování a při náletu byl v nedalekých Plazích, kde se s tamním farářem Vojtěchem Koderou ukryl ve farním sklepě. Tím však dramatické události nekončily. Ještě odpoledne 9. května došlo k přestřelce mezi místními povstalci a příslušníky jednotek SS, kteří se nakonec vzdali. Místní obyvatelstvo německé národnosti bylo postupně během května internováno.  Doloženy jsou pak i různé přečiny, kterých se vůči němu dopouštěl člen tzv. Zajišťovacího oddílu Jiří Roubíček, který byl dokonce za své skutky stíhán, vyšetřován a krátce vězněn – propuštěn však byl v březnu 1947. Modlitba Roku smíření (*.docx).

Biskupství litoměřické zahájilo rozsáhlý projekt obnovy Dómského náměstí a přilehlých částí historického Dómského pahorku, jedné z nejcennějších lokalit města Litoměřic. Cílem projektu je obnovit kulturní, duchovní i urbanistickou hodnotu lokality a současně její část nově zpřístupnit veřejnosti. Revitalizace je součástí dlouhodobé snahy biskupství pečovat o kulturní dědictví a otevřít jej obyvatelům i návštěvníkům města. O záměru a jeho obsahu informovalo biskupství veřejnost už 8. září 2024 při veřejném projednání - a architekti zapracovali i připomínky. Zahájení stavby a její podobu i průběh popsal 12. prosince 2025 v rozhovoru Karel Hercík, koordinátor stavebních projektů biskupství.      Prostor Dómského náměstí dlouhodobě trpí technickým opotřebením, nedostatečnou infrastrukturou a omezenou přístupností (zahrada je zavřená). Projekt revitalizace přinese komplexní obnovu povrchů, cest, zeleně i vodního hospodářství a zároveň umožní otevření dosud nepřístupných částí areálu. Součástí prací je totiž otevření velké biskupské zahrady, která se po dokončení stane novým veřejným prostorem s klidovou a rekreační funkcí. Projekt počítá s instalací vodních prvků (na Dómském náměstí i v zahradě), retenčních nádrží na dešťovou vodu, dále s obnovou a doplněním zeleně, parkovou úpravou, výsadbou nových stromů a vytvořením míst pro odpočinek. Zároveň vznikne nové zázemí pro návštěvníky - veřejné toalety u věže katedrály. Revitalizace Dómského pahorku znamená obnovu. Biskupství chce do prostoru vnést nový život, novou estetiku, vytvořit zázemí pro všechny, kdo tam zavítají. Je to investice do budoucnosti, která propojuje historii, duchovní tradici a moderní přístup k veřejnému prostoru: tedy aby byl Dómský pahorek co nejvíce otevřený a esteticky krásný. Revitalizace zeleně v tomto případě bohužel znamená i nutnost některé stromy nahradit novými – ať už kvůli jejich špatnému zdravotnímu stavu, z bezpečnostních důvodů nebo u kvůli krátkodobé perspektivě přežití resp. dožití. Jedná se však pouze o některé stromy: čtyři lípy uprostřed náměstí a čtyři smrky za věží katedrály. Městský úřad Litoměřice, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán v oblasti ochrany přírody a krajiny vydal po provedeném správním řízení (a místním šetření) a v souladu se zákonem souhlasné závazné stanovisko ke kácení právě těchto osmi dřevin. „Linie stromů mezi katedrálou a branou zůstane zachována a chystá se pouze jejich úprava,“ vysvětluje autor projektu ing. arch. Richard Cibik/FACIS architekti.. Jako kompenzaci má Biskupství litoměřické za povinnost provedení náhradní výsadby dřevin v lokalitě náměstí a zahrady. Vysadit má biskupství jako solitérní stromy čtrnáct lip velkolistých, čtrnáct slivoní, dvacet čtyři jabloní, čtyři ořešáky a dva třešňové stromy. Úhrnem tedy 58 nových stromů.. Výsadba dřevin má proběhnout odborným způsobem, se stromovým balem a ve vegetačně příhodném období. Úřad uložil také náležitou péči o nově vysazenou zeleň – pravidelnou zálivku, ochranu proti škůdcům i mechanickému poškození a náhradu stromů v případě jejich odumření. Podle odborníků mají stromy určené k náhradě např. poškozený kořenový systém, jsou ve špatném „zdravotním“ stav, důvody jsou i bezpečnostní, provozní a kompoziční. Jedná se převážně o dožívající stromy s nízkou perspektivou do budoucna. Lípy na náměstí byly v minulosti neodborně tvarovány a ovlivnilo to neblaze jejich zdravotní stav i perspektivu. Projekt Revitalizace Dómského pahorku je spolufinancován Evropskou unií. Číslo projektu: CZ.06.02.02/00/23_077/0006633 Celkové náklady projektu:  55.169.950,- Kč. Dotační podpora z ITI Ústecko-chomutovské aglomerace ve výši 42 275 000,- Podíl investora: 12 894 950,-Biskup Stanislav Přibyl k revitalizaci Dómského náměstí Zájem obyvatel Litoměřic o rekonstrukci Dómského pahorku nás opravdu těší. Je vidět, že jim na městě i na tom, jak vypadá opravdu záleží. My tu starost sdílíme, a proto jsme se pustili do oprav Dómského náměstí a sousední zahrady. Chceme ten prostor udělat krásný – a také to sdílet, otevřít a pozvat. Domácí i turisty. Ze zahrady na všechny čekají nezvyklé pohledy na město, katedrálu i rezidenci. Troufám si říci, že to bude nejhezčí park, jaký budeme v Litoměřicích mít. Předem tam všechny zvu, snad to stihneme do konce příštího roku. A ač mě papež poslal do služby v Praze, na výsledek se těším a určitě ho budu chtít vidět mezi prvními. Chci upokojit všechny, kdo se obávají, že na náměstí vykácíme všechno, co tam desítky let roste. To se nestane. Povolení ke kácení se vztahuje jen na část dřevin: a sice na čtyři smrky za věží a čtyři lípy uprostřed náměstí, kde bude nově kašna. Tu opět obklopí šestice stromů, vhodnějších pro toto stanoviště. Za povinnost nám jako náhradu úřad uložil vysázet padesát osm nových solitérů. Naši odborníci a zahradní architekti pod vedením architekta Richarda Cibíka vědí, co je krásné a cenné, a které dřeviny je třeba opečovat, udržet, a které stromy už umírají a je na místě začít pěstovat a nechat růst nové. Zvláště, když uprostřed bude umístěný nový prvek, nové zákoutí, nové místo k zastavení a osvěžení. Rád bych také upozornil (i všechny kritiky našeho společného evropského domova), že na obnovu Dómského pahorku se nám podařilo získat prostředky Evropské unie – částku přesahující 47 milionů korun. Náš podíl přitom není vůbec malý – bezmála třináct milionů. Při rozpočtu biskupství 150 milionů korun ročně, z něhož dáváme dvě třetiny na platy zaměstnanců, kněží a jáhnů a pastoračních pracovníků, je to suma, kterou jen tak „nevytáhneme ze štrozoku“. Církev žije uprostřed společenství města, v tomto kraji a spolu s jeho obyvateli. Samozřejmě nám záleží na tom, abychom se s respektem starali a zkrášlili to, co vytvořili naši předci. Bez ohledu na to, kdo bude v Litoměřicích biskupem. Já jsem tu byl doma a ještě nějakou dobu tu doma budu. A budu se sem moc rád vracet a těšit se i z toho, co se nám tu – jak pevně věřím – podaří udělat hezkého.  biskup Stanislav Přibyl administrátor litoměřické diecézeKrajinářský architekt o obnově Dómského pahorku Obnově Dómského pahorku se věnujeme zodpovědně několik let. Místo známe důvěrně a jsme rádi, že lidem není lhostejné, co se s ním stane, pravě naopak.  Projekt je financován z Operačního programu životní prostředí, to znamená, že prošel všemi vyjádřeními odborníků státu. Projednání s těmito institucemi byl nelehký proces, kdy jsme hledali nejlepší způsob obnovy. Našli jsme řešení, které je v této chvíli nejlepší možné. Přímo na Dómském náměstí skutečně kácíme čtyři lípy malolisté, které neprosperují v tomto prostředí dobře, a proto budou nahrazeny šesti lípami velkolistými, které snáší lépe toto stanoviště. Více nemá smysl kácet, protože chceme zachovat kontinuitu místa. Staré stromy v aleji k dómu samozřejmě zůstanou a budou pečlivě ošetřeny. Stromům bude vylepšeno stanoviště tak, aby mohly lépe růst. Proto do místa vkládáme kašnu, která bude mlžit a ochlazovat okolí. V okraji trávníku u domů budou vysazeny záhony květin, do kterých se bude vsakovat dešťová voda ze střech.  V Biskupské zahradě vedle dómu bude vysazena nová zahrada, která bude nově veřejnosti přístupná. Všechno jsou to kroky, které plánujeme několik let a snažíme se být zodpovědní a vytvářet prostor, který ocení možná až příští generace. My však nyní můžeme sledovat proměnu tohoto prostoru v pestřejší a ekologicky stabilní místo. Veřejné projednání již proběhlo 8. září 2024 a připomínky jsme do projektu zahrnuli. doc. ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D. krajinářský architekt. Více informací také zde: . Církevní objekty v Litoměřicích čekají dva roky oprav | Zprávy z diecéze | Diecéze litoměřická. Jak by mohl vypadat Dómský pahorek v Litoměřicích? | Zprávy z diecéze | Diecéze litoměřická. Snímky Jiří Kučera.

Papež Lev XIV. jmenoval Mons. ThLic. Ing. Stanislava Přibyla, Th.D., Ph.D., CSsR, novým pražským arcibiskupem a metropolitou české církevní provincie. Dnes, 2. února 2026 v pravé poledne, zveřejnil tuto informaci Svatý stolec a ve stejnou dobu o tom v kapli pražského arcibiskupského paláce informoval apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo. Mons. Stanislav Přibyl, dosavadní 21. litoměřický biskup, převezme vedení pražské arcidiecéze od jejího současného arcibiskupa Jana Graubnera jako její 38. biskup a 26. arcibiskup v historii.„Pax vobis – Pokoj vám“Pro službu českého metropolity a pražského arcibiskupa si Stanislav Přibyl ponechá své původní biskupské heslo „Pax vobis – Pokoj vám“. „Je to pokoj v tom nejširším slova smyslu, jako Boží dar, který máme za úkol já i všichni lidé dobré vůle nést do společnosti, která často žije v napětí, nejistotě a únavě. Chci být i v pražské arcidiecézi pastýřem, který ve znamení tohoto pokoje naslouchá, povzbuzuje a propojuje,“ uvedl Mons. Přibyl po oznámení svého jmenování. Jmenovaný arcibiskup zdůraznil, že si ve své nové roli klade za cíl i nadále „utvářet církev jako domov pro všechny věřící, který je ale otevřený všem lidem dobré vůle, především těm, kteří stojí v jakémkoli smyslu slova na okraji společnosti.“ Svůj nový úkol přijal od papeže Lva XIV. „s chvěním a vědomím tíhy zodpovědnosti, přesto však v důvěře v Boha a s radostí“. Mons. Stanislav Přibyl se ujme úřadu pražského arcibiskupa 25. dubna v 11 hodin při slavnosti intronizace (již je nositelem biskupského svěcení). Do té doby zůstává administrátorem (správcem) své původní, tedy litoměřické diecéze.Pastorační a organizační zkušenostMons. Přibyl působil jako duchovní správce v Příbrami na Svaté Hoře, v letech 2002–2008 byl provinciálem redemptoristů a zároveň prezidentem Arcidiecézní charity Praha. V roce 2009 jej tehdejší litoměřický biskup Jan Baxant jmenoval svým generálním vikářem. Od roku 2016 zastával funkci generálního sekretáře České biskupské konference, kde se podílel na koordinaci celocírkevních projektů, komunikaci s veřejností a mezinárodních vztazích. Dne 23. prosince 2023 jej papež František jmenoval 21. litoměřickým biskupem a biskupské svěcení přijal 2. března 2024.Co nyní čeká litoměřickou diecéziPodle kodexu kanonického práva se dnešním dnem biskup stává správcem (administrátorem) diecéze. V zásadě se nic nemění až do 25. dubna, kdy se ujme své nové arcidiecéze. Poté jsou dvě možnosti: buď jej Svatý stolec jmenuje apoštolským administrátorem (správcem) do doby, než bude jmenován nový biskup. Druhá varianta je, že se sejde tzv. sbor konzultorů, předem určených kněží, kteří správce diecéze zvolí. Taktéž do doby, než papež jmenuje nástupce Stanislava Přibyla. Kdy se to stane (jmenování nového biskupa) nedokáže nikdo říci ani odhadnout. Je to plně v rukou papeže. "Velmi bych si přál, aby byla zajištěna stabilita života diecéze a také biskupské kurie. Když se mění biskup, neznamená to, že se mění svět," říká k tomu Stanislav Přibyl a dodává: "Kdybych řekl že odcházím z litoměřické diecéze se smutkem, tak je to silné slovo. Je to spíš nostalgie, protože mi tu bylo dobře. A já pevně věřím, že i lidem se mnou. Když se ohlížím na necelé dva roky práce, myslím, že se nám povedlo nastartovat mnoho věcí. Je to jako na jarní zahradě: zaseli jsme a ono to roste. Ať už je to snaha o smíření v kdysi česko-německém prostoru, dialog s akademickými institucemi, s veřejnými reprezentanty, s různými organizacemi. Farnosti žijí pestrým životem. Odejdu od našich věřících, od kněží - se všemi mám prakticky výhradně laskavé vztahy, ač spolu můžeme někdy nesouhlasit. Kdybych to řekl nějak obrazně tak je to jako když jsme roztlačili káru místní církve, hezky se rozjela, a budeme přepřahat. Ale takový je úmysl Pána Boha a církve a já to nejen respektuju, ale také rád a svobodně přijímám."Podrobnější biskupův životopis zde. 

Bohu zasvěcené osoby z litoměřické diecéze se v sobotu 31. ledna setkaly s biskupem Stanislavem Přibylem a společně oslavily s předstihem Světový den zasvěceného života, který připadá na 2. únor, tedy na svátek Uvedení Páně do chrámu (lidově Hromnice). Na úvod biskup poděkoval asi třicítce řeholníků a řeholnic za spolupráci a službu. „Děkuji, že jste přijeli navzdory mlze a námraze v části naší diecéze,“ uvedl. Při mši svaté byly hlavním symbolem zažehnuté svíce, které odkazují na Krista, kterého mají řeholníci a řeholnice nést světu - podobně jako Marie s Josefem, když malého Ježíše přinesli do chrámu. V promluvě biskup připomněl, že v podmínkách litoměřické diecéze je život a práce byť nevelkého počtu řeholníků a řeholnic důležitá. „Vím, že někdy jedete na doraz a máte i chvilky nejistoty nebo dokonce pocit, že nás Pán opustil. Není to tak. On si zalíbil být v tomto kraji a spolu s námi přítomen tady a teď,“ připomněl Stanislav Přibyl. Povzbudil je, že spolu s nimi sdílí povolání, protože je sám řeholník – redemptorista. Po bohoslužbě se mohli všichni jeden druhému nejen představit, ale povědět o životě svých komunit a o své práci.Světový den zasvěceného života vyhlásil papež Jan Pavel II. v roce 1997 s cílem připomenout propojení řeholníků a řeholnic se životem místní církve a s biskupem. Je to příležitost každoročně poděkovat za dar řeholního života, připomenout jeho význam pro církev, podpořit zasvěcené osoby v jejich povolání a přiblížit krásu a smysl zasvěcení.