Připomínka Ústeckého masakru v Roce smíření

Do Ústí nad Labem se při té příležitosti vypraví i apoštolský administrátor litoměřické diecéze, arcibiskup Stanislav Přibyl.

Ústecké vraždění 31. července 1945 odstartovala exploze miničního skladu. „Nikdo už patrně nezjistí, zda šlo o nešťastnou náhodu či úmysl. Objevovaly se v té souvislosti rovněž zprávy, že výbuchy byly inscenovány s cílem prosadit odsun Němců. Ať tak či onak: byla to tragédie. Exploze poškodily továrnu, na místě zůstalo 28 mrtvých a řada dalších dělníků byla zraněna. Uvádí se 39 osob těžce a 200 osob lehce," popisuje historik Michal Pehr z Ústavu pro studium totalitních režimů. Z výbuchů byli obviňováni místní Němci, respektive Wehrwolfové, tedy nacistické polovojenské jednotky, které měly na konci války vést partyzánský odpor proti postupujícím spojencům. „Nikdo si nedával práci s hledáním opravdových viníků," pokračuje v líčení Michal Pehr a dodává: „Tragédie vyvolala přímo davovou psychózu. Na několika místech ve městě začali bít, týrat a střílet Němce. Revoluční gardy, náhodní kolemjdoucí ale i vojáci - jak českoslovenští, tak sovětští - se v tu chvíli zapojovali do běsnění jako smyslů zbavení. Podle vzpomínek svědků to však až na malé výjimky nebyli čeští starousedlíci, kteří v Ústí prožili válku." 

Na mostě Edvarda Beneše, před nádražím (ale i na dalších místech) docházelo k děsivým scénám pouličních masakrů, které měly potrestat domnělé strůjce výbuchu. Nevinní lidé německé národnosti byli házeni do Labe z mostu. Jedna z pozdější zpráv to popsala slovy, že Němci byli: „biti, ubíjeni klacky, stříleni, pobíjeni bodáky nebo shazováni do Labe“. „Přesný počet obětí tohoto masakru není jistý. Zpravidla se uvádí v rozmezí 50 až 100 osob. Nikdo za toto bezpráví nebyl později potrestán. Poválečné vyšetřování směřovalo do ztracena a celá událost se stala tabu," vysvětluje historik. 

Tehdejší události popsala loni při pietním aktu jedna z pamětnic, Brigitta Gottmann. „Bylo to děsivé a nikdo netušil, kam až to může zajít. Moje babička v nářcích prchala z města. Tenkrát nám dětem říkali, že se sem zase vrátíme. Do tohoto krásného údolí Labe se vracím posledních třicet let a jsem vděčná, že to je možné,“ uvedla.

Setkání v den výročí masakru – 31. července – se účastní zástupci rodáků německé národnosti a jejich potomků, tak i představitelé spolků a veřejného života. 
Od jedenácté dopoledne je možné shlédnout při komentované prohlídce (v češtině i němčině) výstavu Naši Němci. Jedná se o stálou expozici v Oblastním muzeu Ústí nad Labem, kterou připravilo Collegium Bohemicum. 

Vzpomínková akce začne 31. července 2026 ve 14. hodin v ulici U cukrovaru u pamětní desky připomínající české a německé oběti výbuchu muničního skladu. U desky budou položeny květiny a proneseny krátké proslovy.

Vzhledem k rekonstrukci mostu Dr. Edvarda Beneše se v 15. hodin sejdou účastníci pietního shromáždění na ústecké straně pěší části železničního mostu. Pietní akt bude pokračovat v místě, kde bude umístěna dočasná připomínka masakru a kopie původní pamětní desky, která je v současnosti uložena v Oblastním muzeu Ústí nad Labem.
Vzpomínková akce bude zakončena modlitbou a společným symbolickým odhozením květin do proudu řeky Labe. 
Po zakončení jsou účastníci zváni ke společnému setkání u kávy.
 

Program:

• 11.00 komentovaná prohlídka výstavy Naši Němci (Oblastní muzeum Ústí nad Labem, pořádá Collegium Bohemicum)
• 14.00 setkání u pomníku v Krásném Březně, přesun na železniční most
• 15.00 ekumenická modlitba na mostě, poté setkání na faře
• 18.00 mše svatá v arciděkanském kostele, hlavní celebrant arcibiskup Stanislav Přibyl

Město Ústí nad Labem zajistilo letos na akci je autobus k přesunu z Mírového náměstí (odjezd 13:50) k cukrovaru, následně převoz tímto autobusem přímo ke schodům na most a pak i odvoz zpět na náměstí. 

Plakátek v češtině (*.pdf)
Plakátek v němčině (*.pdf)
Ohlédnutí historika Michala Pehra (*.docx)

Snímky zachycují loňské setkání připomínající osmdesáté výročí Ústeckého masakru s modlitbou P. Martina Davídka a Radka Nováka.