Arcibiskup Stanislav Přibyl požehnal v klášteře Osek opravené a dostavěné varhany

Jak na úvod bohoslužby zdůraznil iniciátor oprav a dostavby nástroje, správce kláštera Jindřich Koska, nejde o žádné soupeření, ale přesto s hrdostí podotknul, že osecké varhany jsou co do počtu píšťal – 6003  – větší než nové svatovítské, které jich mají 5755. „V pražské katedrále má však varhaník k dispozici 121 rejstříků, zatímco v Oseku 83,“ doplnil Koska.

Nový nástroj ke službě a kráse liturgie postupně „probouzel“ paterým zvoláním a výzvou arcibiskup Stanislav Přibyl z presbytáře chrámu. Hrou mu „odpovídal“ varhaník Daniel Knut Pernet a svěcenou vodou nové varhany zkrápěl místní duchovní správce P. Christopher Cantzen, který vystoupal na kůr i na oratoř, kde je umístěný čtvrtý manuál ovládaný na dálku.

„Od píšťaly se chce, aby zněla sama o sobě, ale současně se spojuje s těmi ostatními. Varhany mají být pestrobarevné a tvořit souzvuk. Podobně to máme ve společenství lidí. Každý jsme jiný, máme za úkol být každý sám sebou, být dobrý, ale zároveň vyjít s těmi druhými a v soužití a vztazích s nimi tvořit obecné a společné dobro: v rodině, v obci, ve společnosti, v církvi,“ uvedl v promluvě Stanislav Přibyl. Obecné dobro označil nikoliv za součet dober jednotlivců, ale popsal jej jako společné dílo, které má vytvářet lidské společenství. „Sami jako jednotlivci to nedokážeme,“ zdůraznil.

Dokončení starých plánů

Nově opravené varhany postavila v oseckém klášteře v roce 1933 firma Gebrüder Rieger z Krnova. Vybudovala elektropneumatický nástroj, který měl být největší ve střední Evropě. Dokončit se však podařily jen tři manuály se 76 rejstříky a 5234 píšťalami. Čtvrtý manuál - jako dálkový stroj určený do prostoru chrámové kopule - zůstal jen na plánech. Přišla válka, po ní vyhnání Němců, akce K, proměna kláštera v internační tábor pro řeholníky a řeholnice a dalších čtyřicet let postupné devastace. Obnova a dostavba varhan začala až v roce 2021, kdy se jí po vítězství ve výběrovém řízení ujala firma Ponča z Krnova.

Obnovený nástroj si pochvalují varhaníci Tatiana a Daniel Knut Pernetovi, kteří na osecké varhany hráli při liturgii i při odpoledním koncertu. „Je tam více úplně všeho. Je to veliký nástroj a takhle měly varhany znít a hrát podle původních plánů. Mají svá specifika, protože mezi klávesou a píšťalou je elektrický vodič, nikoliv manuální ovládání,“ popsal Daniel Knut Pernet. „Musela jsem si zvyknout, na zpoždění a dozvuk čtvrtého manuálu, protože dálkový stroj v blízkosti presbytáře se ozývá jinak a až po delší chvíli, než ostatní manuály,“ doplnila Tatiana Pernetová.

Při slavnostním koncertě v klášterním kostele zazněla v premiéře kompozice skladatele Lukáše Sommra Karneval světa složená pro tuto příležitost. Slavnostní Te Deum od A. Rejchy zahráli sólisté Národního divadla moravskoslezského. Vystoupili smíšený pěvecký sbor P. Cipriána Lellka z Dolního Benešova, smíšený pěvecký sbor Slezské univerzity v Opavě a Kühnův smíšený sbor Praha za doprovodu orchestru hráčů České filharmonie a Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Celkové náklady na rekonstrukci varhan v oseckém klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie činily 24 133 712 Kč. Opravy byly financovány z evropských projektů IROP a IROP ITI s 95 % dotací.

Snímky Jiří Nývlt a Pavel Hospodář