Novoroční zamyšlení a pozdrav diecézního organologa

Především bych chtěl touto cestou pozdravit všechny varhaníky působící v kostelích litoměřické diecéze. Nemá smysl zde psát o významu liturgické hudby a potažmo varhanické služby, protože by to svádělo k frázovitosti a nezáživnosti známé ze „státnických“ projevů vynucených společenskou konvencí – státník prostě něco říci musí, i kdyby nechtěl a i kdyby neměl co říci. Celý „projev“ (nebo lépe „proslov“) bych si tedy dovolil shrnout do jediné věty vyřčené jedním z varhaníků na jednom z našich varhanických setkání: „Kdybych to dělat nechtěl, tak bych to nedělal“. Myslím, že tím je řečeno všechno podstatné a já bych chtěl všem varhaníkům (nejen jim, ale též všem dalším, kdo v chrámech Páně provozují hudbu na kterýkoliv jiný nástroj anebo zpívají) popřát hojnost inspirace, radosti a vděčnosti za to, že se s láskou mohou podílet na zvelebování liturgie prostřednictvím umění, které je sice prohlašováno za abstraktní, ale které jednotou výrazových prostředků převyšuje sdělnost všech světových jazyků…

Naše diecéze je na varhany bohatá, ale svým způsobem i problematická, co se týče jejich zachovalosti a možností uchovat je i pro další generace. S pomocí Boží se dost dobrých věcí daří, byť si jsem vědom stále značných rezerv právě díky tomu, jak poznávám diecézi jako celek, jednotlivé vikariáty a farnosti s jejich zvláštnostmi a specifiky.

Vyučuji na škole, jejíž ředitel každou pedagogickou radu otvírá kapitolou „Úspěchy naší školy“, po čemž následuje výčet ocenění získaných našimi studenty v prestižních soutěžích, přijetí našich studentů na prestižní zahraniční školy atd. Je to potěšující, méně pak ovšem jedna z následujících kapitol, kterou by bylo možno lidově nazvat „Průšvihy naší školy“ (což ředitel eufemisticky nazývá „Problémy naší školy“)… I tam se občas leccos najde a v oboru péče o zvony a varhany je to samozřejmě podobné (nechci to omlouvat tím, že to považuji za „lidské“). Jedno moudré úsloví říká: „Kdo nic nedělá, nic nezkazí“…

Dovolím si tímto připojit odkaz na výčet toho dobrého, co se kolem varhan a zvonů v diecézi podařilo. Současně se pokusím (neslibuji, protože slibovat se nemá) umístit zde nejžhavější aktuality a v pravidelných intervalech (alespoň jednou za čtvrtletí) sepsat nějakou zevrubnější informaci. Uvědomuji si totiž, že co se kontaktů a informovanosti týče, právě zde jsou rezervy zatím dost veliké. Zde je tedy onen odkaz:

Projekty obnovy varhan a zvonů probíhající nebo uskutečněné v litoměřické diecézi v roce 2019

Zároveň velmi uvítám náměty, co se týče náplně našeho jarního setkání, které by se mělo uskutečnit v dohledném časovém horizontu po Velikonocích v Diecézním domě kardinála Trochty v Litoměřicích (termín samozřejmě bude včas upřesněn).

Radek Rejšek, diecézní organolog