VÝSTAVA Mikuláš Klaudyán, první mapa Čech 1518
Šifra Mistra Klaudyána
GEOGRAFICKÁ SEKCE PřF UK, Knihovna geografie a Mapová sbírka
PřF UK
Albertov 6, 128 43 Praha 2 (2. patro - předsálí Mapové sbírky)
otevřeno: po-pá 9.00-17.00 od 23. 5. do
31. 12. 2018 (kromě svátků), vstupné: zdarma
VÝSTAVA Mikuláš
Klaudyán: první mapa Čech 1518
Knihovna geografie a Mapová sbírka Geografické sekce PřF UK pořádají u
příležitosti 500. výročí vydání mapy výstavu Mikuláš Klaudyán: první mapa Čech 1518. Expozice představuje
Klaudyánovu mapu Českého království, její odvozeniny i rámec doby.
V roce 1518 byla vydána v
Norimberku první samostatná podrobná mapa Čech. Mapa má mimořádný význam nejen
pro českou, ale i pro evropskou kartografii. Vznikla jako první ve střední
Evropě a řadí se do rodiny samostatných map zemí Evropy vůbec. Nazývá se podle
lékaře a majitele tiskárny v Mladé Boleslavi Mikuláše Klaudyána (+1521).
Ideovým vzorem mu byly cestovní mapy Erharda Etzlaubera z Norimberka.
Ilustrovaný jednolist, dřevořez s mapou se zachoval v jediném výtisku
vlastněném biskupstvím litoměřickým a deponovaném ve Státním oblastním archivu
v Litoměřicích. Daroval jej katolický kněz a historik Gelasius Dobner zřejmě
kolem roku 1750 litoměřickému biskupovi Emanuelovi Arnoštovi z Valdštejna.
Odkud výtisk získal, není dosud známo. Originál byl restaurován v roce 1968.
Teprve v současnosti se připravuje nový výzkum unikátního díla.
Originální
ilustrovaný jednolist s mapou Českého království se skládá ze tří částí. První
z nich v duchu humanistické tradice kombinuje popis stávajícího právního
systému v království v čele s králem Ludvíkem Jagellonským s apelem na mravní
křesťanské požadavky, zejména spravedlnost. Druhý list zobrazuje neutěšené
náboženské a společenské poměry v Českém království, obsahuje podobenství O
vozu malovaném a teprve třetí segment je mapou. Klaudyán dal tři neobvykle
velké a asi nákladné dřevořezy vyřezat a vytisknout v Norimberku zřejmě při
tisku prvního českého herbáře od Jana Černého roku 1517.
Celý tisk má rozměr
126 x 64 cm. Mapa sama o sobě zaujímá spodní třetinu tisku a má rozměry 46 x 55
cm. Tisk je kolorován. Celý exemplář byl podlepen hrubým plátnem, ale nyní je
již plátno odstraněno. Bohužel titul mapy nebo první řádky se nedochovaly.
Stále se tedy přesně neví, proč nebo pro koho byla mapa vydána. J. Dobrovský a
V. Hanka vyslovili domněnku, že byla novoročním darem, chybí však dedikace,
zato Riegger se domníval, že ji objednaly české stavy, aby byly zobrazeny
poměry v zemi po svatováclavské smlouvě z roku 1517. Mapa má i tematický obsah
s přehledem stavu náboženského vyznání a cest. Mapa obsahuje 280 sídlištních
značek. Královská města byla označena korunou, panská štítem, katolická
zkříženými klíči a utrakvistická kalichem. Hrady, kláštery a tvrze znázorňovala
věž a drobnější města půlměsíc orientovaný západovýchodním směrem. Bez označení
zůstalo město Ledeč nad Sázavou. Mezi Turnovem, Mladou Boleslaví a Hradcem
Králové byla mapa poškozena. V této oblasti zřejmě chybí Jičín, hrad Valdštejn
a Valečov.
Mapa je jižně orientovaná. Tyto
cestovní mapy se používaly s kompasem s malými slunečními hodinami. Pozoruhodné
je zejména české, dodnes srozumitelné názvosloví mapy. Mapa neměla mílové
měřítko ani geografickou síť. Polohy míst na Klaudyánově mapě se pravděpodobně
opíraly o kostru cest nebo znalost směrů od Prahy. Přibližné měřítko mapy stanovil
K. Kuchař na 1 : 685 000. Ale i o tom badatelé diskutují a nemají stále jasno.
Kolik bylo vytištěno výtisků, nikdo netuší. Fakt, že originálních výtisků
nebylo mnoho, dokládá i skutečnost, že již od 16. století byly pořizovány
rukopisné a nákladné kopie mapy. Jedna z nich se dodnes zachovala na zámku v
Rychnově nad Kněžnou. Je pozoruhodné, že obsahuje části textů, které se
nedochovaly na tištěném originále. Tam totiž chybí titul mapy a není nám známo,
zda mapa byla takto poničena záměrně cenzurou, nebo prostým užíváním.
Olejomalba ze 17. století je nyní ve správě Národního muzea v Praze.
Klaudiánova mapa byla známa a rozšířena především díky Sebastianu Münsterovi,
jenž publikoval od roku 1554 její zmenšenou kopii v mnoha vydáních a jazykových
mutacích Kosmografie. Bohužel již bez jména autora a bez silniční sítě a také s
redukovaným počtem sídel. Původní tiskařský štoček si půjčili do Prahy na tisk
české verze Kosmografie, největší dobové knihy, přeložené Zikmundem z Púchova.
Byla vytištěna u Jana Kosořského z Kosoře v roce 1554.
Boloňský rytec Bolognino
Zalteri vydal v Benátkách mapu Čech kolem roku 1566 se severní orientací a
vyryl ji do mědi. Tato kopie je velmi cenná a pro výstavu se podařilo získat
souhlas se zveřejněním z Britské národní knihovny. Diváci budou překvapeni, jak
cizí rytec zkomolil původní české místní názvy. Po roce 1817 zmenšenou mapu
reprodukoval i kartograf a katolický kněz František Jakub Jindřich Kreibich
jako přílohu k Bílejovského kronice Historie církevní. Vytvořil i pozoruhodnou rukopisnou
kopii, a to metodou propichování. Je vzácná, protože umožňuje rekonstruovat
místa dnes již poničená na originální mapě. Podstatné bylo, že Kreibich opět
uvedl autora mapy, který zůstával dlouho neznámý.
Ve 20. století byla mapa
vydána jako faksimile nejprve v Geografickém ústavu UK a posléze i mnoha
dalšími institucemi. Dokonalou černobílou kopii v původní velikosti pořídil V.
Švambera roku 1936 pro vědeckou edici starých českých map Monumenta
cartographica Bohemiae s komentářem I. Honla a K. Kuchaře. Po 2. světové válce
vytvořil barevnou rekonstrukci celého litoměřického originálu v původní
velikosti B. Šimák z Masarykovy univerzity v Brně.
V současnosti probíhá
odborný výzkum Klaudyánovy mapy na Geografické sekci PřF UK, a proto budou
představeny také moderní kartometrické analýzy.
Všechny výše jmenované kopie
Klaudyánovy mapy mají návštěvníci možnost na Albertově spatřit.
Oslavy
Klaudyánovy mapy byly zahájeny již 28. 2. 2018, kdy proběhl v Mapové sbírce
slavnostní křest pamětní mince a její uvedení do oběhu. Česká národní banka
také poskytla sádrové plakety vítězných návrhů ze soutěže. První cenu a
doporučení k realizaci získal návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů za
vynikající ztvárnění detailů z mapy na lícní straně a díky výstižnému ztvárnění
části mapy na rubu.
Mapa je spojená s množstvím spekulací, zejména o obsahu,
šifrách a tajemství, která skýtá. Je jasné, že neznámých je mnoho. Můžeme
dokonce mluvit o šifře Mistra Klaudyána, neboť nikdo dodnes nevysvětlil, proč
ilustrovaný jednolist s mapou vznikl, ani jakému účelu sloužil. Snad se někdy v
budoucnu objeví další výtisk s titulem nebo restaurátorské zásahy na originále
objasní některé neznámé spojené s touto originální kartografickou památkou.
Výstavu budou doprovázet videoprezentace a doprovodné programy. Výstava
je putovní. Bližší informace podá autorka výstavy: PhDr. Eva Novotná na adrese:
novotn48@natur.cuni.cz, 221 951 355
Doprovodné programy:
Výstava bude doplněna komentovanými prohlídkami (11. 7., 22. 8., 19. 9., 17.
10.), přednáškami, videoprojekcemi a pořady pro děti v rámci Pražské muzejní
noci (9. 6.) a Týdne geografie.
