Týden modliteb za povolání

Marie Koscelníková 14.dubna 2010

Týden modliteb za povoláníVe dnech 18.4. – 25.4. 2010 proběhne Týden modliteb za povolání ke kněžství a zasvěcenému životu. Letošní téma zní: „Svědectví probouzí povolání.“

Velice výstižně mluví Svatý otec Benedikt XVI. v závěru svého letošního Poselství ke dnům modliteb za nová povolání o radosti z povolání, o osobním radostném svědectví samotných kněží a osob zasvěceného života. Vedle Božího volání a jasné odpovědi volaného je bytostně důležité, aby mladí lidé, zodpovědně přemýšlející o své budoucnosti, na své vlastní oči viděli zřetelný a nepředstíraný radostný životní styl člověka oddaného službě Bohu a bližním. S radostným svědectvím však souvisí i skutečnost spjatosti jednoho s druhým až do té míry, že je všem zřejmé, že když jeden drží s druhým, tedy drží pohromadě, také se jeden zastává druhého. Příklad svornosti i vzájemného respektu, opravdová soudržnost presbyteria a hluboká jednota s biskupem jsou stejně působivé jako příklad opravdové, tedy obětující se lásky v jakékoliv řeholní komunitě. Nejinak je tomu přece v každé lidské rodině, která společné štěstí buduje trpělivě, dlouhodobě, krok za krokem, den za dnem, když se tam žije ve prospěch druhého. Taková rodina se stává nepřehlédnutelným a vyhledávaným společenstvím. Každému, kdo ji navštíví, je tam dobře.

Snad ani netušíme, jak působivé je věrohodné svědectví právě nás kněží a zasvěcených osob, když opravdu žijeme jako jedna rodina. Lze totiž žít a jednat i tak, že např. k moři žárlivosti a závisti v mezilidských vztazích nepřidáme svou stejně jedovatou kapku, ale přilijeme přejícnost, vstřícnost, přátelství, ochotu k odpuštění a tiché, nenápadné oběti, životní křesťanský elán a optimismus, neprosazování se na úkor druhých.

Mladí lidé ať se sami přesvědčí, že se my, kněží a zasvěcené osoby, upřímně snažíme o věrné následování Krista, že životní rány dokážeme překonávat, že nás jen tak něco nezlomí, že chceme podpírat jeden druhého, že modlitba je nám vítanou příležitostí ke sjednocení se s Pánem a že tedy ve svém povolání, duchovním povolání, jsme šťastni.

Přijměme papežovu radu i ujištění: žít v kontaktu s mladými lidmi i proto, aby viděli konkrétnost našeho zasvěcení a radost z něho. Takovému příkladu mladý člověk odolat jen tak nemůže a těžko jej přehlédne. Bude jistě přitažlivý.

Mons. Jan Baxant
biskup litoměřický

 

Další informace na www.pastoracni-ltm.cz