Kostel v Mostě 500 let: Poutní slavnost s biskupem Baxantem
Stavitel přesunutého kostela se po 500 letech „vrátil“ do Mostu. Jeho bustu v neděli 13. srpna při poutní slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehnal litoměřický biskup Jan Baxant.
Hlavním celebrantem poutní mše svaté a kazatelem byl litoměřický biskup Mons. Jan Baxant, koncelebrovali mostecký děkan R.D. Grzegorz Marian Czyżewski a bílinský arciděkan R.D. Marcin Saj.
Biskup Jan Baxant přečetl v úvodu slavnosti pozdrav apoštolského nuncia, v němž arcibiskup Giuseppe Leanza popřál, aby pohled na chrám, který je příbytkem Boha a vytváří pomyslný střed města, přiváděl k úvaze nad pravými hodnotami života, a podobně jako jeho věž orientoval ke skutečnostem nadčasovým. „Z dějin víme, že na stavbu tohoto chrámu se uskutečnila velkorysá sbírka mezi lidmi v Čechách, Sasku a ve Slezsku a že se zde během staletí shromažďovaly generace našich předků, aby sdílely své radostné i bolestné osudy s všemohoucím Bohem a mezi sebou. Ať i v našich dnech nacházíme ochotu k solidaritě, spolupráci, projevům lidskosti a vzájemné sounáležitosti,“ adresoval účastníkům slavnosti, mezi nimiž byli i hosté ze saského Annabergu.
V kázání Mons. Baxant mj. řekl: „Díváme se duchovním zrakem k nebeským hodnotám a uvědomujeme si, že tam, kde je Bůh, je nebeské království. A Bůh přebývá, a v tom je naše křesťanská víra, blízko člověku. Bůh je pevným bodem člověka, protože je jeho stvořitelem. Proč na slavnost Nanebevzetí Panny Marie chceme vnímat nebeské skutečnosti? Protože v Božím prostoru je přítomná Panna Maria – člověk, který prošel tímto světem podobně, jako jím procházíme i my. Ta, která chce proměnit svět poušti láskou, dobrem, ryzostí a svatostí života. Každý, kdo chce tomuto světu pomoci, kdo chce lidem pomoci, musí vyjít s otevřenou náručí. O to se musíme ve svém životě snažit. Panna Maria je v nebeském Božím přátelství přítomna na věky. A to jednak proto, že Boží dílo je nezničitelné, jednak proto, že u Boha je na rozdíl od nás lidí, limitovaných našimi schopnostmi a možnostmi, možné všechno. To jsou hluboké a krásné věci, které obdivujeme ve své křesťanské víře, a vůbec nám, křesťanům, nevadí, že všemu hned nerozumíme, protože když nerozumíme a neodmítneme, máme před sebou nekonečné možnosti k přemýšlení, k uvažování, k pronikání do Božích tajemství. To je štěstí, to je radost života člověka.“
V závěru slavnosti – poté, co přítomné pozdravil Dr. Olaf Richter, duchovní z kostela sv. Anny z Annabergu, který má stejného stavitele jako kostel v Mostě – pak požehnal nový kamenný portrét stavitele chrámu Jakuba Haylmanna ze Schweinfurtu, vytvořený na zakázku správy kostela (Národního památkového ústavu) akademickým sochařem Bořivojem Rakem, jenž se slavnosti rovněž účastnil.
„Busta stavitele byla vytvořena podle portrétu z kostela sv. Anny v Annabergu, na kterém mistr Jakub, stejně jako např. na dostavbě Pražského hradu, před pěti staletími pracoval. Na jeho počest bude hlavní mostecká pošta (Most 1) používat od úterý 15. srpna, tedy od výročního dne položení základního kamene, až do soboty 19. srpna příležitostné razítko k jubileu chrámu,“ poukázal za Českojiřetínský spolek, který řadu aktivit připomínajících letošní výročí vzniku kostela inicioval a organizoval, Petr Fišer. Busta bude uložena v kryptě kostela.
Pozdně gotický kostel v Mostě byl vystavěný na místě vyhořelé, raně gotické baziliky. Stavba započala r. 1517 a trvala bezmála sto let. Při likvidaci starého města Mostu, z důvodů těžby uhlí, se v r. 1975 uskutečnil unikátní transfer kostela o 841,1 m. Pro veřejnost je znovu otevřen od roku 1988. Je kulturní památkou, ve správě Národního památkového ústavu Územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem.
Fotogalerii ze slavnosti si můžete prohlédnout zde.