Hrádecké slavnosti a Bartolomějská pouť v Hrádku nad Nisou
Hrádek nad Nisou letos slaví 730 let od první písemné zmínky o městě. Při této příležitosti nechalo město obnovit morový sloup sv. Anny samotřetí na Horním náměstí, který v neděli 27. srpna 2017 při slavnosti požehnal litoměřický biskup Mons. Jan Baxant.
Poutní mše svatá v kostele sv. Bartoloměje se konala za účasti poutníků, zpěváků a hudebníků z Čech i Německa, představitelů města, hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, zástupce primátora Žitavy Thomase Krusekopfa a dalších hostů. Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka ocenil velmi dobrou spolupráci města s farností. „Město a římskokatolická farnost nejsou dva rozdílné světy. Spolupracují, tvoří neoddělitelný celek. Jsem za to velmi rád,“ řekl Josef Horinka. Poděkoval zároveň přítomnému P. Tomáši Pavlu Genrtovi, františkánovi, který v tamní farnosti působil v duchovní službě déle než čtyřicet let, za to, že to byl právě on, kdo budoval tyto dobré základy spolupráce a na jehož práci současný farář Radek Vašinek navázal a v níž pokračuje. Otec Tomáš pak přítomné krátce pozdravil a ti jeho slova odměnili potleskem.
R.D. Radek Vašinek mj. zmínil, že farnost je součástí přeshraničního projektu Paměť v krajině Trojzemí, díky čemuž byla právě dokončena první etapa revitalizace parku kolem kostela a pokračovat se bude restaurováním soch, epitafu a křížové cesty v areálu kostela.
Koncelebrantem mše svaté byl také R.D. Pavel Andrš. Skupinu pěších poutníků sem doprovázel z 30 km vzdálených Hejnic, kde je farářem.
Mons. Jan Baxant, hlavní celebrant mše svaté, poukázal v homilii na příběhu sv. Bartoloměje – apoštola a mučedníka, který hlásal evangelium a šířil křesťanství – na to, že i my můžeme a máme v tomto světě stejně jako sv. Bartoloměj naplňovat své křesťanské poslání. Zdůraznil, že mluvit o Kristu a tím pro něj získávat, to je jeden ze základních kamenů budování Kristovy církve.
Morový sloup sv. Anny samotřetí postavili Hrádečtí jako poděkování
po morové epidemii v roce 1714. Z náměstí byl odvezen v dubnu roku 1945 a poté skončil
neznámo kde. Jeho replika (zatím bez sochy sv. Anny samotřetí, která se
dokončuje v sochařské dílně) byla osazena na základy původního morového
sloupu, jež zůstaly při rekonstrukci náměstí zachovány.
Na stěnách jeho podstavce/pilíře jsou německé nápisy (v
překladu):
·
Zřízeno hrádeckou městskou obcí v nouzi
zhoubné epidemie v roce 1714 ex voto.
·
Slovo Boha nejvyššího je studna moudrosti a
věčné přikázání je jeho pramen.
·
Obnoveno v roce 1802 pod vedením hrádeckého
chvályhodného městského soudu.
· V roce 1837 obnoveno díky závěti Cajetana Schuberta, bývalého městského představeného.
(Zdroj: Vít Štrupl, ředitel Brána Trojzemí, přísp. org., Hrádek nad Nisou)