Zemřel kněz Rudolf Dušek
Ve středu 29. února 2012 v noci zemřel ve věku 94 let P. Rudolf Dušek SJ. S naším zemřelým bratrem se rozloučíme při mši svaté ve středu 7. března 2011 ve 13 hodin v kostele sv. Ignáce v Praze. V 15 hodin bude jeho tělo uloženo na bubenečském hřbitově.
P. Rudolf Dušek SJ se narodil 20. listopadu 1917 v Praze. V letech 1928-1936 navštěvoval arcibiskupské gymnázium v Praze-Bubenči. Po jeho absolvování vstoupil do jezuitského noviciátu v Benešově a po dvou letech složil první řeholní sliby. Studium filozofie začal v Benešově a dokončil na Velehradě, kde byl potom rok prefektem žáků gymnázia. Jako student teologie v Praze na Strahově byl roku 1944 zatčen gestapem a vězněn na Pankráci a v Terezíně. Teologii dokončil po válce v Anglii, kde roku 1946 přijal kněžské svěcení, a pak začal na Karlově univerzitě studovat latinu a dějiny jako přípravu na profesuru na řádovém gymnáziu. Po likvidaci řeholních domů v roce 1950 strávil deset let v komunistických vězeních, z toho osm let na Mírově.
Po amnestii pracoval do roku 1969 v Praze v družstvu Drutěva, získal kvalifikaci pro práci v sociální oblasti a stal se vedoucím chráněné dílny pro invalidní mládež. Po Pražském jaru vypomáhal v duchovní správě u sv. Ignáce a v Košířích. Pak byl vychovatelem v ústavech sociální péče a duchovním správcem řeholních sester v Horním Maxově, v Leontýně u Křivoklátu a od roku 1971 v Dolním Ročově u Loun, kde později spravoval mariánské poutní místo a další farnosti v okolí.
V letech 1990-1992 byl správcem děkanství v Lounech, pak působil rok v Bohosudově, kde se připravovalo znovuotevření biskupského gymnázia a krátce v Kolíně. Od roku 1993 pracoval v Praze jako sekretář provinciála, v letech 1995 - 1999 jako socius provinciála, pak do roku 2004 jako archivář a redaktor provinčního zpravodaje. Při tom také sloužil v kostele sv. Ignáce, vedl mariánské družiny a společenství křesťanského života a zajížděl do Kolína vyučovat v noviciátě a vypomáhat v duchovní správě v Křečhoři.
Od roku 2004 byl na odpočinku v pražské jezuitské komunitě, kde do konce života sloužil mnoha lidem mší svatou, svátostí smíření, modlitbou a duchovními rozhovory. Byl to zdvořilý a noblesní muž s klasickým vzděláním a širokým rozhledem, řeholník, který celý svůj dlouhý život věrně a oddaně sloužil Pánu, jemuž se zasvětil.
Parte.pdf ke stažení.