Pohřeb oseckého opata Bernharda Thebese O. Cist.
Slavnostní rekviem za opata cisterciáckého kláštera Osek Bernharda Thebese, který zemřel 27. března 2010, se koná ve středu 7. dubna v 10 hodin v opatském kostele v Oseku. Následovat bude uložení těla zemřelého do opatské hrobky.
Dne 27. března 2010, po dlouhé, těžké, trpělivě snášené nemoci, povolal Pán našeho milého
opata Bernharda (Heinricha) Thebese O. Cist.
k sobě, aby s ním ve věčné slávě zapěl Aleluja.
Opat Bernhard se narodil 4. listopadu 1928 jako druhé ze sedmi dětí v zemědělské rodině ve Wickershausenu u Hannoveru. Prožil dětství, které odpovídalo době. Bylo sice tvrdé, avšak současně plné lásky a víry. Prostá, věrná a láskyplná víra jeho matky mu byla po celý život vzorem a poskytla mu oporu.
Po skončení gymnázia v Einbecku byl povolán jako pomocník k námořnictvu. Po válce a vyučení na zedníka putoval jako cestující tovaryš až na Sicílii. V Kolíně nad Rýnem se posléze seznámil s dílem Adolfa Kolpinga, zamiloval si je a vstoupil do Kolpingovy rodiny ve Freiburgu.
Během svého inženýrského studia v Mohuči se seznámil s mnichem vyhnaným z tehdejší ČSR, který v něm probudil přání ke konkrétnímu následování Krista, a to být mnichem. Tak vstoupil v roce 1956 jako hostující novic pro vyhnaný konvent ve Vyšším Brodě do opatství Marienstatt ve Westerwaldu. Roku 1957 složil jednoduché sliby, které byly v roce 1960 přepsány na opatství Osek. Ve stejném roce složil maturitu v koleji Marianum pro pozdní povolání v Neussu, načež následovalo studium filosofie v Marienstattu a Knechtstedenu. Ke studiu teologie ho jeho cesta vedla nakonec do Říma. Po ukončení studia byl opat Bernhard v roce 1965 vysvěcen kardinálem Fringsem na kněze.
Ještě během studia, pod jeho odborným vedením a za pomoci velkorysých přátel a četných nasazení Mezinárodního stavebního řádu, vznikl ze zříceniny zámku Langwaden klášter, který byl založen pro vyhnaný konvent kláštera Osek jako „opěrný bod na západě“ se dvěma mnichy z Oseka. V návaznosti na nově založený klášter se rozvíjel moderní dům pro hosty.
Zde se projevilo charisma opata Bernharda. V lásce bez rozdílu spatřil Krista ve všech lidech, které mu Bůh poslal do cesty. Velký počet ztroskotaných mužů nalezl v klášteře Langwaden pomoc ve své tělesné i duševní nouzi. Svou vyzařující láskou ke Kristu a jeho matce Marii nadchl mladé lidi k následování Krista a přitáhl mnohé jiné zblízka i zdaleka, pro které se stal neúnavným duchovním vůdcem a vzorem, mezi jinými ve společenství oblátů. Jeho zvláštní oddanost však platila postiženým, kteří s velikou otevřeností přijímali jeho hlásání Boží dobroty. Po počátečních letech, naplněných prací, jej konvent v roce 1975 zvolil za převora kláštera Langwaden.
Během kapituly kongregace 14. července 1990 ho členové oseckého konventu zvolili 47. opatem Oseka, a hned následující den se konalo svěcení tehdejším generálním opatem Polycarpem Zakarem. Tím se současně stal předsedajícím opatem „Kongregace Nejčistšího Srdce P. Marie“. Od této chvíle bojoval neúnavně za navrácení zabavených církevních statků a klášterů naší kongregace. Věrný svému slibu přestěhoval se brzo do opět volného opatství Osek.
Aniž by ztrácel odvahu, hlásal Ježíše Krista na devastovaném východě a obětoval všechno utrpení, které přineslo jeho těžké onemocnění po dlouhá léta, za obrácení severních Čech. Nikdy nezůstaly jeho sliby v motlitbách prázdným slovem. Věrně poroučel všechny prosby s dětskou důvěrou Matce Boží a tam, kde jiní by to už dlouho vzdali, byl ještě vždy němým svědkem Boží přítomnosti při denní adoraci.
Jako již v Langwadenu se také v Oseku projevilo jeho charisma při přijímání bezdomovců a vytvářelo se rychle stále rostoucí společenství oblátů a přátel kláštera.
Posledních dva a půl roku svého života strávil opat Bernhard v domě seniorů nazaretských sester v Goppelnu, což vedlo k rozpuštění konventu v Oseku. Tam bylo o něj s láskou a obětavostí pečováno. Na tomto místě budiž vysloven srdečný dík sestrám a zaměstnancům tohoto domu.
Život opata Bernharda byl charakteristický jeho zcela neotřesitelnou vírou v Boží prozřetelnost, stále usiloval o to, co leželo před ním. V této jistotě žil a věděl, že také Pán odmění všechny námahy a jeho dlouholeté utrpení.
Slavnostní rekviem s následujícím pohřbem se koná
ve středu 7. dubna 2010 v 10,00 hodin
v opatském kostele Osek
Hlavní celebrant:
Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický
Koncelebranti:
Mons. Joachym Reinelt, biskup drážďansko – míšeňský
Mons. Georg Weinhold, světící biskup drážďansko – míšeňský
Opatství Osek
CZ-417 05 Osek
Sr. M.Theresa Brenninkmeijer
předsedající abatyše Kongregace Nejčistšího Srdce P. Marie
Obláti a Spolek přátel
Na přání zesnulého Vás prosíme upustit od květinových darů a prosíme o dar na účet kláštera Osek Česká spořitelna, a.s. 1061275379/0800